#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Hrozba pokračující obchodní války a tvrdého brexitu stahuje dolů český i německý průmysl

2. ledna 2019

Zatímco do roku 2018 vstoupil český průmysl pravou nohou a se vší parádou, vystupuje z něj nohou levou a s velkou výstrahou pro rok 2019. Předstihový ukazatel provozních podmínek tuzemského zpracovatelského průmyslu – který zpracovává společnost Markit – ohlásil za prosinec 2018 svůj první pokles od července 2016. To znamená, že podmínky v průmyslové výrobě v ČR se poprvé za takřka dva a půl roku zhoršily. Klíčovým důvodem jejich zhoršení je ztráta dynamiky ekonomické aktivity Německu a v eurozóně.

V Německu se podmínky v průmyslu v prosinci dále zlepšovaly, avšak nejpomalejším tempem za uplynulých 33 měsíců. Ve Francii se podle dnešních dat zase podmínky v průmyslu zhoršily, a to poprvé od září 2016. V prosince byla tato dynamika ekonomické aktivity v eurozóně nejslabší za uplynulé více než čtyři roky. Tvorba nových pracovních míst v eurozóně poklesla v prosinci na dvouleté minimum a propadl se i podnikatelský sentiment. Bezprostředním důvodem byly protesty takzvaných žlutých vest ve Francii a další ochlazování poptávky po automobilech. Již delší dobu na ekonomiku eurozóny, a zejména její průmysl, neblaze doléhá obava z eskalace napětí v mezinárodním obchodě, vzestup politické nejistoty, hrozba takzvaného tvrdého brexitu či postupné zpřísňování měnových podmínek. Podmínky v průmyslu v eurozóně se v prosinci 2018 sice zlepšovaly, ale nejslabším tempem od února 2016.

Ztráta dynamiky ekonomické aktivity v eurozóně se v prosinci promítla do prudkého propadu zahraničních zakázek českému průmyslu. Objem nových zakázek klesal nejvýrazněji za posledních šest let. Zhoršení podmínek v průmyslové výrobě tlumí cenový nárůst výstupů.

Další vývoj průmyslové výroby v ČR bude do značné míry záviset na vnějších faktorech. V prvé řadě na tom, zda bude v roce 2019 eskalovat napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU. Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit případný tvrdý brexit, tj. brexit bez dohody Londýna a Bruselu, který by ochromil poptávku po automobilech zejména na britských ostrovech. Navíc už delší dobu čelí zejména automobilové trhy starých zemí EU postupnému nasycování. Pravděpodobnost, že poptávka po automobilech opět rychle nabere na síle, je tak v tuto chvíli poměrně malá. To pochopitelně nesignalizuje nic dobrého pro český průmysl, na automobilové výrobě silně závislý jak dodavatelsky, tak subdodavatelsky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře