#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Hospodaření vlády bylo v opět nejhorší v historii, pád pokračuje

2. září 2020
Vláda už se začíná vážně zabývat zvyšováním daní, které by bez koronaviru nenastalo.

Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tak pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.

Vláda se kvůli mohutnícímu schodku začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. Za letošní a příští rok může výpadek státní kasy činit dohromady minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.

Ministryně financí Alena Schillerová už dnes v tisku vypustila balonek. Zatím hodlá navyšovat ty daně, v jejichž případě ještě může argumentovat bohulibým úmyslem a starostí o zdraví či sociální blaho tuzemské veřejnosti. Taková daň se nejsnáze prosazuje a hájí, a to i v těžkých ekonomických časech, které nyní zemi a její trh práce čekají.

Od příštího roku se tak zřejmě výrazněji zdaní zahřívaný tabák. Přitom už nyní vláda počítá s tříletým zvyšováním spotřební daně z tabáku a cigaret. Daň poroste v letech 2021 až 2023 o zhruba pět procent ročně. Vyššího zdanění se dočká zřejmě také hazard.

Větší zdanění „neřestí“ ale rozhodně státní kasu nespasí. Lze předpokládat, že v dalších letech dojde například k výraznému růstu majetkových daní, například daně z nemovitosti. Vláda bude zřejmě muset přistoupit k růstu spotřební daně z pohonných hmot, ale také k zavedení zcela nových daní, například ekologického rázu. Pravděpodobné jsou tak úpravy sazeb v oblasti daně z přidané hodnoty, a to spíše ve směru celkového růstu zatížení touto daní.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře