Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila
Dnes představený návrh rozpočtu na sedmileté období 2028 až 2034 vhodně reflektuje pohnutou dobu a odpovídajícím způsobem přeskupuje priority. Je ale málo pravděpodobné, že v navržené, nečekaně ambiciózní podobě – a v nečekaně vysokém objemu – nakonec projde.
Evropská komise navrhuje rozpočet v objemu takřka dvou bilionů eur v cenách roku 2025. To je poměrně dramatický nárůst oproti objemu stávajícího rozpočtu na období 2021 až 2027, jenž v běžných cenách činí 1,2 bilionu eur.
Kuloárové zvěsti měly za to, že Evropská komise navrhne rozpočet v objemu zhruba 1,7 bilionu eur, a i takový návrh byl vnímaný jako dosti ambiciózní.
Nečekaně vysoký objem rozpočtu velmi pravděpodobně narazí na odpor největších financiérů EU v čele s Německem a Francií. Francie se nyní potýká s vysokým deficitem svého vlastního rozpočtu, kvůli němuž tamní vláda dokonce navrhuje zrušit dva dny pracovního volna, včetně Velikonočního pondělí.
Nicméně značný objem rozpočtu EU v předloženém návrhu otevírá prostor k tomu, aby po očekávatelném kompromisním snížení objemu vznikající rozpočet i tak vykazoval mocný nárůst prostředků, které má Evropská komise k dispozici. Brusel tak tím pochopitelně dále upevňuje svoji moc a vliv ve vztahu členským státům, což se alespoň některým z nich může také poněkud zajídat.
Na odpor zejména jižních států EU narazí zase okleštění podpory zemědělství, státy střední a východní části EU, včetně Česka, nebudou vítat nižší výdaje na soudržnost.
Mnohem větší objem prostředků by měl zato jít na zajištění bezpečnosti EU a také na její kosmické programy. Evropská komise navrhuje vyčlenit pro tyto položky dohromady sumu 131 miliard eur, což pětinásobný nárůst oproti výdajům ve stávajícím rozpočtu.
Přeskupení priorit od zemědělství a soudržnosti vstříc k bezpečnosti, ale také konkurenceschopnosti, je vhodnou reflexí doby, ač jej půjde obtížně politicky prodat a prosadit.
To, jak budou jednání kolem rozpočtu v příštích letech náročná, dokazuje ostatně i aktuální, nynější dění. Evropští zákonodárci napříč stranickým spektrem v čele se Siegfriedem Mureșanem, rozpočtovým vyjednávačem Evropské lidové strany, tedy partaje šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, zpochybnil vlastní údaj o velikosti rozpočtu. Prý je ve skutečnosti „jen“ v objemu 1,8 bilionu eur, neboť Evropská komise prý zavádějícím způsobem započítala nadcházející růst inflace a také splátky covidového dluhu.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily... více
V reakci oslabuje i česká koruna; trhy zaskočilo, že zvolený prezident USA cly hodlá řešit i takové věci, jako je imigrace a... více
ČNB to může zbrzdit v redukci úrokových sazeb. Zdražují elektřina, plyn, v zemědělské produkci zase vejce či máslo Inflační tlaky v průmyslové výrobě... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
