#Lukáš Kovanda, Ph. D.

EU – každé dva dny jedno Čapí hnízdo

18. ledna 2019

Evropský účetní dvůr bije na poplach. Kritizuje Evropskou komisi, že nedostatečně předchází finančním podvodům s evropskými penězi. V letech 2002 až 2016 se právě i kvůli laxnosti Evropské komise podle čerstvé zprávy účetního dvora rozkradlo přes šest miliard eur z veřejných evropských peněz.

Hříšníci celkově zpronevěřili 8,8 miliardy eur, ovšem 2,6 miliardy z této sumy se příslušným orgánům podařilo získat zpět. „Čistá ztráta“ tedy představuje 6,2 miliardy eur.

V přepočtu jde o více než 171 miliard korun. Ročně se tedy v zemích EU nenávratně rozkrade 11,4 miliardy korun veřejných evropských peněz. Každý jeden den se tak v EU po patnáct let v období 2002 až 2016 zpronevěřovalo v průměru přes 31 milionů korun.

Údajný dotační podvod Čapí hnízdo, kde má jít o zneužití prostředků ve výši 50 milionů korun, jako by se tak na území EU odehrával každičké necelé dva dny po dobu oněch patnácti let. Rokem 2016 přitom zpronevěry neskončily. Podle údajů OLAF, hlavního úřadu EU pro boj s finanční kriminalitou, došlo předloni k zpronevěře dalších 391 milionů eur, což odpovídá 10,3 miliardy korun.

Méně by bylo více

Evropský účetní dvůr žádá po Evropské komisi doslova „rychlou akci“, která by rozsah zpronevěr snížila. Jeho zpráva se zaměřuje na všechny klíčové kapitoly rozpočtu EU, tedy zemědělství, soudržnost, výzkum a vnější činnost.

Analýze podrobuje prostředky, které plynou do členských zemí z evropských fondů. Uvedená čísla, k nimž zpráva dospívá, však skutečný rozsah nezákonného nakládání s veřejnými evropskými penězi spíše podhodnocuje, neboť podstatnou část zpronevěr se zřejmě nedaří odhalovat.

Během předchozího programového období pro léta 2007 až 2013 se z jednotlivých členských států relativně nejvíce zpronevěr a dalších nesrovnalostí týkajících se prostředků z EU fondů odhalilo na Slovensku a v České republice.

Slovensko jako pochybné nahlásilo hned 10 procent prostředků přidělených v rámci uvedeného programového období, zatímco Česká republika pět procent. To však nemusí znamenat, že Česko a Slovensko jsou nutně největšími provinilci. Účetní dvůr totiž upozorňuje na to, že nízkou úroveň nahlašovaných zpronevěr vykazují i země, které se umisťují v různých žebříčcích korupce spíše na horších místech.

Jednou z nich je Chorvatsko. Jinými slovy, roli hraje nejen rozsah podvodů nebo podezření z podvodů, ale i důslednost, s jakou se je úřady členských zemí snaží odhalit a s jakou je nahlašují.

Co z toho plyne? Pokud propříště uslyšíme výrok, že kauzy typu Čapího hnízda se v Evropské unii odehrávají obden a jsou tedy běžné, nemusí jít jen o PR zprávu hnutí ANO. Může jít dost dobře právě o citaci ze zprávy Evropského účetního dvora.

Zpráva by měla vést k hlubšímu zamyšlení se nad smyslem dotací. Není jejich existence a existence jejich alarmujících zpronevěr nakonec spíše vodou na mlýn antiunijním politickým silám, které tak mohou získávat politické body poukazem na nekompetentnost unijních orgánů? Nejsou dotace něčím, co sice mělo státy EU stmelovat, ale co je v konečném důsledku staví proti sobě? Nebylo by méně – méně dotací – tentokrát více?

Odvysíláno na Českém rozhlasu Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře