#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Epidemie afrického moru prasat zdražuje v Česku prasata i vepřové, růst cen emisních povolenek zase elektřinu. Česká národní banka ale nezasáhne.

17. prosince 2019

V tuzemské výrobní sféře v listopadu polevovaly cenové tlaky v oblasti zemědělské produkce, zejména v rostlinné výrobě, a také v průmyslu. Naopak poměrně silné cenové tlaky jsou patrné ve stavebnictví, v zemědělské živočišné produkci a v jisté míře v oblasti služeb. Tyto cenové tlaky však v souhrnu nedosahují takové dynamiky, aby ve výhledu podněcovaly růst spotřebitelských cen, který by Českou národní banku na jejím měnověpolitickém zasedání tuto středu přiměl ke zvýšení základní úrokové sazby.

Ceny v zemědělství poprvé za uplynulý více než rok meziročně klesají. Důvodem je zejména to, že z meziročního srovnání odezněl efekt loňské žalostně špatné úrody, způsobené nadmíru teplým a suchým počasím. Ani letos se nejednalo o nijak zvlášť silný rok, co se se úrody týče, avšak protože byl pořád zemědělsky výnosnější než ten loňský, v meziročním srovnání cenový nárůst mizí. Zůstává ovšem v oblasti živočišné produkce, kde ceny táhne nahoru zejména meziročně takřka třetinové zdražení jatečných prasat. Růst cen prasat je důsledkem epidemie afrického moru prasat, která se šíří od loňska z Číny do dalších asijských, ale i evropských zemí. Preventivní kroky vůči šíření epidemie jsou podnikány již i v Česku. Rozsáhlé vybíjení chovů prasat zejména v Číně, ale i dalších asijských zemí umocňuje dovoz těchto zemí a zvyšuje cenovou hladinu v oblasti produkce prasat a vepřového v podstatné části světa, včetně Česka.

Cenový nárůst způsobený africkým morem prasat je patrný v českém potravinářském průmyslu, kde dochází k meziročnímu více než desetinovému zdražení zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa, zejména vepřového. Jinak ale cenové tlaky v oblasti průmyslu převážně zpomalují. Celková ztráta dynamiky průmyslové výroby, například v oblasti hutnictví nebo automobilového segmentu, způsobuje, že průmyslníci nemohou jít s cenami tolik nahoru, jak by si to mohli dovolit za příznivějších podmínek. Na průmysl jako celek doléhají dezinflační faktory, vyvěrající z mezinárodního nárůstu protekcionismu a související nejistoty. S růstem nejistoty ve světě souvisí globální tlak na pokles cen ropy, který se v Česku projevuje výrazným snížením cen v oblasti ropných produktů, například pohonných hmot.

Silné cenové tlaky pociťuje ovšem tuzemské stavebnictví, které se potýká s nedostatkem vhodné pracovní síly, jenž pohání cenu stavebních prací vzhůru. Růst ve stavebnictví souvisí s již déletrvajícím boomem nemovitostního trhu, na který stavební produkce reaguje. Ruku v ruce s tím znatelně rostou ceny za služby v oblasti pronájmu. Podstatnou složkou nájemného je elektřina, která kvůli až šestinásobnému zdražení emisních povolenek v posledních více než dvou letech zdražuje o více než desetinu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře