#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ekonomové: Kromě zdražování hrozí i propouštění, státní dluh není problém

23. června 2022

Podle ekonomů Česko zasáhla ekonomická bouře. Ekonomičtí profesoři zhodnotili Fialův projev a pomoc vlády. Ve čtvrtečním pořadu Naše Česko byli hosty ekonomové Jan Švejnar a Richard Hindls v rozhovoru s ekonomem Lukášem Kovandou.

Naráz úřaduje rekordní inflace za posledních 30 let a zároveň dochází k plynové krizi, protože Rusko hrozí, že vypne Evropě plyn už tuto zimu. Česko a s ním i celá EU jsou v ekonomické válce s Ruskem, uvedl ve středu v projevu k národu premiér Fiala.

„Z projevu premiéra bylo zřejmé, že ne všechny věci jsou dotažené z legislativního pohledu. Nepochybně to pomoc je, situace je tak vážná, že zákrok státu je nezbytný. Je ale nutné, aby ta pomoc byla rychlá a pro občany jednoduchá, protože občané jsou zatížení tou situací,“ míní Richard Hindls, bývalý rektor VŠE a bývalý člen Národní rozpočtové rady.

Fiala v projevu zmínil i možné kroky k zestátnění sítě elektráren. „Když je elektřina v soukromých rukou, je potřeba, aby byli schopní lidé v regulačním úřadu, aby to bylo ve prospěch celé společnosti. Oba ty způsoby jsou možné, otázkou je, který by byl lepší, jednodušší, rychlejší a efektivnější,“ míní předseda výkonného a dozorčího výboru předního českého ekonomického pracoviště Jan Švejnar.​

Podle ekonoma Kovandy by rychlejší byla dividenda. „Je možné, že v případě zestátňování části ČEZu dojde k tomu, že ti drobní akcionáři, kteří mají nyní přibližně 30 % podniku, mohou žádat vysoké odstupné za to, že budou ochotni se vzdát těch svých akcií. Případně mohou dokonce stát vydírat,“ obává se ekonom. Podle Švejnara je možné tomuto jednání zabránit.

Švejnar vyhrožování Ruska vnímá spíše jako vyjednávací pozici. „Putin by to mohl udělat, ale myslím, že nakonec ne. Evropě nicméně nezbývá, než být připravena na tuto variantu. Znamenalo by to energetickou krizi takového rozsahu, jaký jsme zatím nepocítili,“ míní Švejnar.

Česko má jednu z nejvýraznějších inflací v rámci EU, Česká národní banka proti ní podle Kovandy zarytě bojuje. Úrokové sazby jsou nyní na sedmi procentech. „Boj ČNB lze vnímat, že to nějaká snaha je. Ale v nestandardních dobách, jaké teď prožíváme, standardní nástroje měnové politiky nefungují,“ míní Hindls. Podle Švejnara může být ČNB částečně zodpovědná za roztočení inflace zvýšením úrokových sazeb.

​​“Je potřeba s opatřeními už začít. Psychologický aspekt inflace je velmi silný, je v něm ještě aspekt nezaměstnanosti. Pořád jsme sice nejlepší země z hlediska míry nezaměstnanosti, ale pokud budeme neustále před populací zdůrazňovat, co se nemá, začne to v ní vzbuzovat dojem, že může přijít o práci. To už není jen o tom, že bude všechno drahé, ale o tom, že lidé nebudou mít žádný příjem. To pak stát ponese obtížně, protože to bude muset táhnout přes státní rozpočet. Proto je nutné opatření dostat do pohybu,“ říká Hindls.

Podle Švejnara může být řešením dívat se na současnou krizi jako na velkou investici. Podle něj státní dluh pro Česko není takový problém. „Jsme jedna z nejméně zadlužených zemí,“ říká Švejnar s tím, že se Česko zadlužení tolik bát nemusí a mělo by do energetiky investovat. „Veřejné finance nejsou v rozvratu,“ shodli se Švejnar s Hindlsem.

Rozhovor je ke shlédnutí na tn.nova.cz.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře