#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Dvousté výročí narození Karla Marxe

10. června 2018

Z celé kauzy kolem odhalení Marxova pomníku v Trevíru a souvisejících oslav výročí jeho narození, se může zdát, že marxismus společensky opět výrazně posiluje. Ale je tomu tak opravdu ve své podstatě? Vždyť v kauze figuruje tolik momentů, které jsou s myslitelovým učením v tak hrubém rozporu, že se z toho sám Marx v hrobu bez ustání otáčí o sto sedm.

Poslechněte si komentář Lukáše Kovandy na Českém rozhlasu Plus.

Zaprvé, pomník zaplatila Čína, tedy země, která se sice k Marxovi nominálně hlásí, stejně jako ke komunismu, ale jejíž ekonomický systém je ve skutečnosti mnohem spíše kapitalistický, byť jde o kapitalismus z velké části pod kuratelou státu. Také země, jejíž systém sociálního zabezpečení zůstává notně proděravělý. Desítky a možná stovky milionů Číňanů každodenně čelí na současné poměry, jak by to řekl Marx, docela bezuzdnému vykořisťování.

Za druhé, Čína pomník platila z podstatné části proto, že je pro ni Německo veledůležitým obchodním partnerem a chce si jej předcházet. V roce 2016 předběhla Spojené státy jako největšího německého obchodního partnera. Trevírští konšelé čínský dar v podobně pomníku přijali zřejmě nakonec hlavně proto, že si slibují příliv peněz čínských turistů. Ty teď, když v Trevíru stojí čínský pomník, bude rodiště vzývaného vousáče z rudých praporů zajímat ještě víc. Tím pádem jde ale hlavně o byznys a prachy, to nejsou pilíře marxistického učení.

Za třetí, pokud dnes nějaká země na mezinárodní scéně hájí volný obchod a prohlubování globalizace dle neoliberální šablony, je to opět financiér pomníku, tedy Čína. Žádný div, globalizace posledního čtvrtstoletí, o níž by Marx hovořil spíše asi jako o sbratření utiskovatelů, má jen dva jasné vítěze – vedle nadnárodních korporací právě říši středu. Lze se důvodně domnívat, že pokud by byl Marx stále naživu, hájil by dnes mnohem spíše postoj Trumpovy administrativy, která omezením světového volného obchodu zamýšlí chránit svoji dělnickou třídu, své oceláře, vlastní modré límečky.

Za čtvrté, líbilo by se Marxovi, že tak prominentní roli měl při oslavách výročí zrovna šéf Evropské komise Juncker? Vždyť Juncker stál takřka čtvrtstoletí v čele buržoazního velkovévodství a současně daňového ráje jménem Lucembursko, nejprve jako ministr financí, posléze coby premiér. Za Junckerovy éry dávalo Lucembursko na základě svého statutu daňového ráje postupně stále mohutněji vydělávat už tak bohatým kapitalistickým vykořisťovatelům nejen z Wall Streetu.

Když to shrneme – Marxův pomník financovala de facto kapitalistická ekonomika, se zjevným úmyslem podpořit tím dále svůj zahraniční byznys a proces globalizace, který ovšem mnohdy jde přímo proti zájmům proletářů všech zemí. Oslav výročí se navíc coby klíčový řečník účastnil muž, který dlouhá léta v čele státečku formálně stále ovládaného a řízeného šlechtou, umožňoval dále rozhojnit majetek vykořisťovatelské buržoazii z celého světa. Těžko si lze představit dokonalejší popření marxistických idejí.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře