První předvolební debata amerického prezidenta Donalda Trumpa a někdejšího viceprezidenta Joea Bidena, jeho vyzyvatele pro nadcházející čtyřleté období, je za námi. Stejně tak ji vstřebaly také světové trhy. Pokud si z klání – často spíše z „překřikované“ – něco odnesly, pak to, že pokud už vůbec něco změnilo, tak to, že Biden upevnil svůj dosavadní preferenční náskok před Trumpem. Nebo jinak: Trump nedokázal Bidenův náskok stáhnout ani o píď. Což však zároveň neznamená, že se mu to ještě nemůže podařit ve dvou dalších debatách, které budou následovat během října. Včerejší šanci ale promarnil.
Dnešní nevýrazná reakce trhů na prezidentskou debatu odráží nejen zanedbatelný posun ve vnímání šancí obou kandidátů, ale i to, že trhy si dobře uvědomují, že prezidentská volba sama o sobě o budoucím směřování americké ekonomiky zase tolik nenapoví. Minimálně stejně tak důležitý jako její výsledek je to, zda prezident bude nadále vládnout za situace stranicky rozděleného Kongresu, nebo zda demokraté ovládnou nejen Bílý dům, ale také právě Kongres. V současnosti mají většinu v Senátu republikáni, zatímco demokraté ovládají Sněmovnu reprezentantů.
Těsné Trumpovo vítězství – jiné než těsné si v tuto chvíli již prakticky nelze představit – by doprovázel právě opět rozdělený Kongres. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů by pak blokovali snahu o další snížení daní a o deregulaci. Trumpovi by tak zůstala hlavně jen jeho mezinárodní agenda. Nastalo by tedy další vyostření obchodní války s Čínou, dost možná by došlo také na obchodní válku s EU. Zatímco trhům se zamlouvá snížení daní a deregulace, vyostření obchodních konfliktů je pro ně špatnou zprávou. A jestliže snížení daní a deregulace jsou kvůli vnitropolitickému rozložení sil v USA vlastně vyloučeny, nelze se divit, že žádný velký entuziasmus ohledně Trumpova vítězství nesdílí.
V případě, že se prezidentem stane Biden, avšak Kongres zůstane rozdělený, bude klíčovou proměnnou Bidenova schopnost naklonit si umírněné republikány. Biden by tak mohl prosadit dokonce i vyšší podnikové daně, vyšší daňové zatížení bohatých a zároveň vydatnější výdaje na školství a infrastrukturu. Zlepšily by se politické a ekonomické vztahy USA s EU. Přitom ovšem vůči Číně se ve věcné rovině žádné zjemnění postoje nedá čekat ani v případě právě Bidenova vítězství. Z hlediska trhů není tato varianta zlá. Kvitují, že republikánský Senát by korigoval možné Bidenovy výstřelky, takže na přehnanou regulaci a přehnané navýšení daní by nejspíše nedošlo. Zároveň by se napravily obchodní vztahy s EU, což by alespoň částečně zmírnilo současné deglobalizační tendence.
Přitom ovšem nelze vyloučit, že demokraté získají jak Bílý dům, tak celý Kongres. Demokraté v takovém případě budou moci nejsnáze prosadit svoji agendu, jako je zvýšená regulace či vyšší daně bohatým. Narostla by míra přerozdělovaní. Trhy tedy tuto variantu tak úplně nevítají, neboť se obávají zejména excesů, k nimž by demokratické vítězství „na celé čáře“ alespoň v některých případech velmi pravděpodobně vedlo. Žádný velký entuziasmus tedy trhy nesdílí právě ani ohledně až příliš přesvědčivého demokratického listopadového vítězství.
Všechny tyto scénáře ale svým významem blednou v porovnání se scénáři, které se týkají koronavirové pandemie a šancí na účinnou vakcínu proti této nákaze. Jen s mírnou nadsázkou řečeno, pokud se v dohledné době podaří vyvinout a úspěšně testovat covidovou vakcínu, bude to pro trhy natolik pozitivní impuls, že na nějaký čas zapomenou na to, kdo Bílému domu vládne či vládnout bude, a zda je Kongres rozdělený, nebo ne. Také proto je dnešní reakce trhů na včerejší debatu Trump-Biden tak matná.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
