#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Cukr, školní potřeby, ovoce… I v době takřka tříprocentní inflace se nejdou věci, které naopak citelně zlevňují

28. srpna 2019

Zdražování je v Česku letos výraznější, než se čekalo. Tempo růstu cen překonává předpoklad České národní banky a ministerstvo financí včera i kvůli rychlejší inflaci zhoršilo odhad letošního růstu celé ekonomiky. Vydatnější inflace totiž tlumí spotřební apetýt domácností, takže jejich spotřeba sice zůstane tahounem ekonomiky i letos, avšak ne až tak silným, jakým by byla při pomalejší inflaci.

Přesto se najdou věci, jichž se inflace vůbec netýká, a které dokonce meziročně zlevňují. Patří mezi ně například cukr, školní potřeby či ovoce. V případě ovoce ale příznivá situace nebude trvat dlouho.

  1. Cukr je likvidačně levný, zmrzlináři se ale radují

Ještě před dvěma lety v červenci stál kilogram krystalového cukru 20,30 Kč. Letos v červenci už jenom 11,50 Kč. Meziročně pak krystalový cukr zlevnil o bezmála padesát procent. Podobně dramaticky klesá cen cukru moučkového.

Za propad cen může liberalizace trhu s cukrem v EU. V jejím důsledku je cukru na světovém trhu přirozeně více, tudíž zesiluje tlak na další pokles jeho ceny. Otázkou je, zda takový pokles nebude pro některé evropské producenty, zejména ty ze „staré“ EU, již likvidační. S odchodem některých producentů z byznysu by se trh i ceny cukru opět stabilizovaly. Pro konečného spotřebitele je ukončení systému kvót pozitivem.

Zda a nakolik bude zlevňování cukru likvidační i pro české výrobce, je otázkou neméně podstatnou. Producenti cukru o konci kvót věděli několik let dopředu. Měli možnost se na liberalizaci trhu připravit. Jejich cílem musí být zajistit si odbyt zejména ve státech, které vykazují v obchodu s cukrem schodek a jsou tedy na jeho dovoz poměrně zásadním způsobem odkázány, jako je Slovensko, Maďarsko či třeba Rumunsko. Na těchto trzích mají čeští producenti poměrně značnou příležitost. Do karet jim v porovnání s producenty ze „starých“ zemí EU hraje to, že liberalizovaný trh ještě mají v docela živé paměti, vždyť u nás skončil teprve v roce 2004. Mnozí cukrovarníci tak u nás pamatují lítý konkurenční boj 90. let, kdy skončily desítky producentů. Producenti ve „starých“ zemích EU takovou zkušenost nemají, jelikož v netržním a nepřirozeném systému kvót, v jakémsi „skleníku“, se pohybovali od roku 1968 až v podstatě do loňska.

Příliš levný cukr ohrožuje jeho výrobce, zato však těší ty, pro které je naopak výrobním vstupem. Třeba zmrzlináře. V Česku se díky ekonomické prosperitě posledních let a částečně právě i díky levnému cukru, klíčové ingredienci, rekordně daří výrobě zmrzliny. Podle nově zveřejněných údajů Eurostatu se loni v ČR vyprodukovalo bezmála 51 milionů litrů oblíbené ledové pochoutky. Jedná se o historický rekord za celé období samostatné ČR od roku 1993. Dosud rekord držel rok 2004, kdy produkce dosáhla takřka 46 milionů litrů. Předloni se vyrobilo více než 44 milionů litrů zmrzliny.

  1. Školní potřeby stojí většinou méně než loni. Až na učebnice

Blíží se začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos poprvé v průměru přesáhnou 6000 Kč, záleží ovšem pochopitelně na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou přesahující 34 000 Kč.

Dobrou zprávou je to, že navzdory zmíněnému takřka tříprocentnímu obecnému zdražování, které je zřetelné například u potravin (a tedy i třeba školních obědů), energií či bydlení, zůstávají ceny řady školních potřeb oproti loňsku v souhrnu na srovnatelné úrovni. Anebo jsou dokonce levnější.

Podle nejnovějších, červencových dat Českého statistického úřadu sice meziročně zdražují učebnice, ale zato zlevňují školní sešity, pastelky, penály, a dokonce i kuličková pera. Učebnice jsou letos dražší o jedno až tři procenta. Naopak sešity, pastelky a penály jsou zhruba o tři procenta levnější, pera jsou pak lacinější jen nepatrně, o 0,5 procenta

  1. Loňské sucho zlevnilo ovoce, ale… Pálenky v dohledné době podraží

Loňské katastrofální sucho sice nepřálo obilovinám, bramborám či mnohé zelenině, avšak ovocné stromy se doslova prohýbaly kvůli nadúrodě plodů. Například kilogram jablek stále loni v červenci 43,30 Kč, ale letos v červenci jen 28,10 Kč. Kvůli suchu a teplu zlevňovaly i další druhy ovoce. Postupně se to však obrací.

Už se to pomalu, ale jistě začíná projevovat v cenách některých druhů ovoce. Kilogram višní vyšel loni v červenci na 8,90 Kč, jak plyne ze statistiky cen zemědělských výrobců Českého statistického úřadu. Letos v červenci stál podle téže statistiky stejný objem višní už 16,30 Kč. To představuje meziroční zdražení o zhruba 83 procent. Kilogram třešní stál letos v červenci 42,60 Kč, loni ovšem jenom 34,30. Třešně tedy jsou meziročně dražší o přibližně 24 procent.

Co se týče švestek, ČSÚ teprve reprezentativní statistiku poskytne v dalších měsících. Sklizeň letos bude oproti loňsku kvůli horšímu počasí opožděná. Ze statistiky Státního zemědělského intervenčního fondu ovšem plyne, že kilogram švestek stál letos počátkem srpna v průměru 14,50 Kč. Loni ve stejnou dobu vyšel kilogram švestek na 12,50 Kč, takže letošní meziroční zdražení představuje šestnáct procent.

Třeba výrobci pálenky se Slovácka ale registrují letos pouze pětinovou až třetinovou úrodu švestek v porovnání s loňskem. Meziroční nárůst ceny švestek tak v dalších letošních měsících bude představovat zřejmě nakonec až desítky procent.

Letos se tak také nutně vypálí méně pálenky, zejména pochopitelně vyhledávané slivovice. Ta tudíž zdraží, v průměru zřejmě o deset až patnáct procent. Zdražování bude probíhat postupně, během nadcházejících měsíců.

Celkově ceny ovoce dle nejnovější statistiky výrobců v zemědělství oproti loňsku narůstají o více než čtyřicet procent. Zlevňování ovoce je zkrátka konec.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře