#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Co s tím?

16. července 2012

Pop-ekonomie

Stoupenci volného trhu, autentičtí liberálové, se stále hlasitěji ozývají proti současnému pojetí kapitalismu. Je jim totiž nevolno z té podoby kapitalismu, do níž je silně vmísen stát. Ten přitom stále zjevněji utužuje nepřiznanou koalici s velkým byznysem čili korporacemi. Proto se tato forma kapitalismu někdy označuje jako korporativismus. Korporativistická koalice spočívá v tom, že velký byznys si u státu „kupuje“, oficiálně se říká prolobbovává, legislativní opatření, která příslušným korporacím umožní nadále si udržet, eventuálně posílit, své postavení v rámci velkého byznysu. Jak že ke zmíněnému „nákupu“ dochází? Korporace například – to je ještě jedno z poměrně čistých řešení – poskytne vyhlédnutému politikovi či partaji příspěvky na kampaň vskutku „korporátních“ proporcí.
Z toho je zřejmé, že je korporativismus značně zakonzervovaný systém, který má navíc enormní potenciál k dalšímu růstu. Politici totiž chtějí peníze, a ty se točí ve velkém byznysu více než kdekoli jinde. A velký byznys zase dávno pochopil, že mnohem lépe než soutěžením v konkurenčním, autenticky tržním prostředí utuží svoji sílu nadbíháním politikům, kteří sem tam přihrají náramně se hodící legislativní úlitbu. Korporativismus je vlastně mocnou synergií těchto motivací.
Klíčový problém tkví v tom, že jakékoli nové legislativní opatření či regulace jsou veřejnosti prezentovány jako celospolečensky kýžený krok. Ďábelskost mnohých regulací totiž spočívá v tom, že vycházejí vstříc jakoby výhradně veřejnosti, tedy voličstvu, přičemž ovšem určitá jejich složka – mnohdy poměrně nenápadně, postranně – pomáhá velkému byznysu (často na úkor veřejnosti).
Odmítneme-li anarchokapitalismus – tedy absolutní neexistenci státu, kdy je vše svěřeno trhu -coby utopii, je vzhledem k popsanému patrné, že korporativismus je jediná dlouhodobě dosažitelná forma kapitalismu. Záleží ovšem na míře korporativismu. Liberálové dnes míní – a třeba zhoubné mizení střední třídy jim dává za pravdu -, že byla překročena.
Jenže: co s tím? Nikdo z opravdu mocných nemá na změně trendu zájem.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře