#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Čínské akcie dnes kvůli koronaviru masivně padaly, „akciová nákaza“ se ale dále nešíří

4. února 2020
Čeští řidiči se mohou těšit na levnější pohonné hmoty, jejich zlevňování kvůli čínské infekci ještě zrychlí.

Čínské akciové trhy se při pondělním obchodování propadly nejvýrazněji od léta 2015, kdy splaskla tehdejší bublina. Například klíčový burzovní ukazatel šanghajské burzy, index Shanghai Composite, se propadl o necelých osm procent, když po otevření klesal dokonce o takřka devět procent. Index CSI 300, který zahrnuje nejdůležitější tituly burz v Šanghaji a Šen-čenu, klesal po otevření o více devět procent, tedy nejvýrazněji od „šanghajského překvapení“ února 2007, které předznamenalo příchod světové finanční krize.

Suroviny jako železná ruda, ropa, měď či palmový olej se na čínských burzách propadly v rozsahu odpovídajícím maximálnímu dennímu limitu. Rovněž zhruba 90 procent z necelých čtyř tisíc akciových titulů, které se v Šanghaji a Šen-čenu obchodují, se propadlo v rozsahu odpovídajícím maximálnímu desetiprocentnímu dennímu limitu (bez denní ztráty dnes vyvázlo jen 162 titulů, zejména zdravotnických). Tento limit burzy stanovují, aby zabránily enormním výkyvům trhu, případně manipulacím v jeho rámci. To, že limitu dosáhlo tolik titulů během poměrně krátkého času, signalizuje, že masivní propad čínského trhu může pokračovat i v dalších obchodních dnech.

Důvodem „černého pondělí“ je enormní nervozita investorů způsobená šířením koronavirové nákazy. Dvě třetiny čínské ekonomiky zůstávají kvůli nákaze „mimo provoz“. Na čínských trzích se naposledy obchodovalo ve čtvrtek 23. ledna. Poté byly tamní burzy zavřeny, a to nejprve řádně – z důvodu novoročních dnů volna – posléze ale také nouzově, právě kvůli šíření koronaviru. Na řadě míst země, včetně třeba Šanghaje, jsou novoroční prázdniny dny volna kvůli nákaze prodlouženy až do 9. února.

Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastala. Nastala také i přesto, že čínská komise pro cenné papíry pozastavila možnost půjčování cenných papírů, které v důsledku představuje jednu z mála možností, jak v Číně spekulovat na pokles příslušného titulu. Některé makléřské domy také od pondělí nařízením komise nemohou být při obchodování na svůj účet čistým prodejcem akcií. Tyto kroky mají omezit propad burz.

Příznivou zprávou je v tuto chvíli zatím to, že akciový propad se netýká řady dalších klíčových trhů. Při pondělku rostly totiž například japonské nebo jihokorejské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“. Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou. Navíc, zatímco podpůrná opatření čínské centrální banky či kroky tamního regulátora cenných papírů zamezují ještě hlubšímu propadu čínských akcií, pro mnohé akciové trhy mimo Čínu mají právě růstový efekt, byť zprostředkovaně. Je ovšem pravda, že tyto trhy už svoji „porci poklesů“ zkonzumovaly v minulých dnech, kdy se na nich obchodovalo – na rozdíl od trhů čínských.

Výnos z desetiletých čínských vládních dluhopisů – tedy splatnosti, s níž se obecně obchoduje nejintenzivněji – klesl po zahájení obchodování na 2,8 procenta, tedy nejníže od konce roku 2014. To svědčí o tom, že investoři část svého majetku přesouvají z čínských akcií nejen do těch amerických, leč také právě do obecně bezpečnějších dluhopisů, jejichž cena tak roste, pročež právě výnos klesá.

Pevninská varianta čínské měny oslabila o více než procento. S touto variantou čínské měny se obchodovalo naposledy taktéž 23. ledna. Poté se obchodovalo jen s mimopevninskou variantou. Až právě do dnešního dne. Obě varianty čínské měny oslabily nad psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar.

Kapitolou sama pro sebe je ovšem ropa. Čínská poptávka po ropě v tuto chvíli kvůli šíření koronavirové nákazy klesá o tři miliony barelů denně, odhadují experti z odvětví, které cituje agentura Bloomberg. To odpovídá zhruba dvaceti procentům celkové čínské poptávky, neboť země denně spotřebuje zhruba čtrnáct milionů barelů.  Čína je od roku 2016, kdy překonala USA, největším světovým dovozcem ropy.

Podle Bloombergu je takový pokles poptávky pravděpodobně nejrazantnějším poptávkovým šokem od světové finanční krize z let 2008 a 2009. V reakci na prudké oslabení poptávky – zřejmě nejprudší od útoků z 11. září 2001 – patrně kartel OPEC svolá nouzové zasedání, na němž se budou řešit další škrty v ropné produkci.

Kartel a jeho spojenci v čele s Ruskem se omezováním těžby ropy snaží limitovat její nabídku na světovém trhu a tím udržovat cenu na určité, kýžené úrovni. Kvůli zmíněnému prudkému propadu čínské poptávky budou patrně muset omezit produkci suroviny citelněji než doposud, aby zabránili dramatickému propadu cen ropy. Ten by sice vyhovoval čistým dovozcům ropy a ropných produktů, mezi něž patří i Česko, ovšem zejména velcí čistí vývozci suroviny, jako je Saúdská Arábie nebo Rusko, by zaznamenali podstatný výpadek příjmu své státní kasy.

Řádné zasedání má OPEC naplánováno na začátek března, avšak zejména Rijád tlačí na to, aby se klíčoví světoví těžaři sešli už dříve. Saúdská Arábie může propadem cen ropy ztratit zřejmě nejvíce. Její státní kasa je na ropných příjmech extrémně závislá a Rijád také nechce dopustit vážnější problémy akcií Saudi Aramka, většinově státního podniku, který na burzu vstoupil teprve loni, v rámci největšího primárního úpisu akcií dějin. Už nyní Saúdská Arábie těží nejméně ropy od roku 2014.

Čína spotřebovává tolik ropy jako dohromady Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Británie, Japonsko a Jižní Korea. Značný výpadek její poptávky tedy pochopitelně závažně dolehne na celý světový trh.

Cena ropy Brent se za poslední měsíc propadla o více než osmnáct procent a dnes se prodával i za cenu pod 55,50 dolaru za barel, tedy nejníže od 4. ledna 2019. Od 20. ledna 2020, kdy se na globálních finančních trzích poprvé viditelněji projevil efekt šíření koronavirové nákazy, cena ropy Brent klesla o desetinu. Zrychluje také pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. V uplynulém týdnu benzín zlevnil o 21 haléřů na litr na průměrnou cenu dle CCS 32,06 Kč, nafta o sedmnáct haléřů na 31,80. Na další, masivnější zlevnění se mohou čeští řidiči těšit v příštích zhruba dvou týdnech, kdy se efekt koronavirové nákazy promítne výrazněji také právě do cen u českých čerpacích stanic. O tom, zde půjde o pokles v řádu desetníků, nebo celých korun, rozhodne rozsah dalšího šíření nákazy, a také to, jak nyní na situaci zareaguje OPEC a jeho spojenci.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře