#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Chlazení silnější korunou

21. března 2018

V Česku je přes 240 tisíc volných pracovních míst. Na 60 procent z nich však postačí základní vzdělání.
Produktivita práce loni rostla tempem ani ne polovičním oproti růstu mezd. Letos tomu podle všeho nebude jinak. Trh práce je zkrátka vychýlený z rovnováhy.
Z hlediska sociálního to problém hned být nemusí.
Je přece dobře, že máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Z hlediska ekonomického to ale problém je. Dožene nás tím dříve, čím ambicióznější bude navyšování mzdových nároků zaměstnanců klíčových podniků, jako je třeba Škoda Auto. Vyšší mzdy potenciálně ohrožují konkurenceschopnost firmy.
Nerovnováha na českém trhu práce nastává z více důvodů. Jedním z nich je fakt, že země jižního křídla eurozóny už konkurenceschopnost ztratily. V prvních letech s eurem do nich mohutně natekl kapitál. Ve Španělsku či Itálii umožnil znatelně zvyšovat mzdy – a tedy mzdové náklady. Ty zůstaly na zvýšené úrovni i po úderu finanční krize. Adekvátní stlačení mzdové hladiny by na jihu eurozóny patrně destabilizovalo politickou situaci. Proto takovému stlačení brání ECB kvantitativním uvolňováním. Jih eurozóny zůstává předražený, málo konkurenceschopný. Španělský průmysl je dnes zhruba o čtvrtinu méně výkonný než před deseti lety. Český průmysl za stejnou dobu posílil zhruba o pětinu.
Výpadek průmyslové produkce na jihu nahání vodu i na náš mlýn. Momentálně jsme druhou nejprůmyslovější ekonomikou EU po Irsku. To je příkladem země, která se dokázala z krize otřepat.
Nelze tedy tvrdit, že problémy jižního křídla způsobilo jen euro. Nicméně zásadně k nim přispělo.
Dalším důvodem, proč se český trh práce nachází v nerovnováze, je slabá koruna.
Nebýt intervencí, je dnes česká měna vůči euru silnější až o dvě koruny. Jejímu posílení na „férovou úroveň“ teď brání spekulativní poptávka vzniklá během intervencí. Analýza dat z Jižní Koreje z let 2006 až 2013, kterou v únoru zveřejnil odborný žurnál The World Economy, dokládá, že trvalejší oslabení měny podvazuje inovační úsilí firem. Firmám poskytuje „polštář“, takže nejsou nuceny zvyšovat produktivitu. Jižní Korea a Česko shodně náležejí k zemím, v nichž v posledních zhruba 15 letech probíhá nejrychleji proces robotizace. I za rok 2016 obě malé otevřené ekonomiky patří mezi 15 největších světových odběratelů průmyslových robotů. Zároveň obě patří do pětice zemí OECD s nejnižší nezaměstnaností.
Obě země tedy mají prostor pro další růst produktivity.
Posilování měny jej přitom stimuluje. Současně stimuluje růst zaměstnanosti kvalifi kované pracovní síly a pokles zaměstnanosti té nekvalifi kované. V případě Česka by ale při trvaleji silnější měně možná ani faktický pokles zaměstnanosti nekvalifi kované síly nenastal. Jen by se snížil počet volných pracovních míst, pro která stačí základní vzdělání. Teď jich máme přes 140 tisíc. Je z čeho brát. Posilování koruny je nyní více než žádoucí.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře