#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Čeští řidiči zažili nejlevnější první týden prázdnin od roku 2004

9. července 2020
Pohonné hmoty však zdražují, benzín od května už o více než dvě koruny.

Pohonné hmoty v ČR pokračují ve zdražování, byť pomalejším tempem než v předchozím týdnu. Průměrná cena benzínu Natural 95 se v uplynulém týdnu zvýšila o 23 haléřů na litr a činí nyní 27,62 koruny za litr. Jde o nejvyšší cenu za celé období od začátku dubna. Litr nafty je nyní dražší o 20 haléřů v porovnání se situací před týdnem. Stojí 27,17 koruny a je tak nejdražší od druhé poloviny dubna.

I tak motoristé v ČR zažívají nejlevnější začátek prázdnin od roku 2004. Průměrná cena benzínu Natural 95 byla letos od 1.7. do 8.7. dle dat CCS 27,50. Srovnatelně byl benzín Natural 95 v červenci levný naposledy v roce 2004, kdy podle dat ČSÚ činila za celý červenec jeho průměrná cena 27,39 koruny za litr. Dokonce i v krizovém roce 2009 byl benzín během prvního červencového týdne dražší, jelikož tehdy stál bezmála 29 korun za litr (viz graf níže). Nafta byla během prvního týdne prázdnin naposledy levnější než letos právě v roce 2009. Pokud se cena obou klíčových druhů pohonných hmot zprůměruje, jedná se letos o opravdu nejlevnější začátek prázdnin od roku 2004.  

Růst cen pohonných hmot z posledních týdnů, jakkoli z velmi nízkých úrovní, je znak toho, že ceny pohonných hmot se po propadu způsobeném vrcholící koronavirovou krizí postupně normalizují. V porovnání se svým květnovým dnem, 25,60 koruny za litr, už benzín Natural 95 zdražil o více než dvě koruny na litr.

Důvodem zdražování pohonných hmot je růst cen ropy na světových trzích. Za ním stojí znatelný a historicky mimořádný, koordinovaný pokles těžby ropy v podání klíčových producentů, k němuž dochází v posledních dvou měsících. Ti sdružení v kartelu OPEC v červnu snížili těžbu na nejnižší úroveň od války v Zálivu v roce 1991. V červnu OPEC těžil průměrně 22,69 milionu barelů ropy denně, tedy nejméně od května 1991. Je však nutno doplnit, že složení členských zemí kartelu od té doby doznalo změn.

Za uplynulých třicet dní tak ropa Brent zdražila přibližně o zhruba šest procenta. Za stejnou dobu například benzín Natural 95 v ČR zdražil o 4,6 procenta. Vzhledem k tomu, jakou část ceny benzínu či nafty v ČR cena ropy tvoří, je tempo zdražování pohonných hmot výraznější než tempo zdražování ropy. To signalizuje, že čerpací stanice si navyšují marže a takto navýšenými maržemi si „lížou si rány“ po úderu koronaviru. Během vrcholící koronavirivé krize musely jít postupně s maržemi hluboko dolů, aby v situaci citelně omezené poptávky vůbec něco prodaly. Nyní se tedy snaží o kompenzaci a navyšují cenu pohonných hmot více, než by odpovídalo růstu cen ropy.

Znatelné zdražení pohonných hmot v ČR z uplynulých sedmi dní ale v nadcházejícím týdnu zvolní. Zdražení ropy na světových trzích není takové, aby opodstatnilo další citelné cenové nárůsty pohonných hmot v ČR. Koruna vůči dolaru v posledním měsíci nepatrně zpevnila, o necelé procento, což bude tlumit dopad zdražující ropy na zdražování pohonných hmot v ČR.

Silný konkurenční tlak, jemuž tuzemští čerpadláři čelí, jim nedovolí dále svoji marži takto markantně navyšovat, takže pokud nedojde k obnovení znatelného cenového růstu ropy, během července zdražování pohonných hmot ustane. V příštím týdnu tak lze očekávat růst cen kolem deseti haléřů na litr.

Benzín je tradičně levnější v Polsku, ovšem v dalších okolních zemích vyjde v průměru dráž, a to včetně Slovenska, Rakouska či Maďarska. To samé lze v současnosti říci o naftě. Benzín je momentálně levnější než v ČR ze zemí EU pouze v Litvě, v Bulharsku, v Rumunsku a ve zmíněném Polsku. Nafta je navíc kromě zmiňovaných zemí levnější v Lucembursku, v Andoře a na Kypru.

Pohonné hmoty jsou tradičně dražší než v ČR také v Chorvatsku. I tak však cesta automobilem do Chorvatska vyjde letos v létě o zhruba 400 korun levněji než v létě před rokem, cestuje-li motorista ve vozu s benzínovým pohonem a se spotřebou kolem pěti litrů na sto kilometrů. Na cestě z Chorvatska zpět do ČR ušetří oproti loňsku zhruba 500 korun.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře