#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst

7. listopadu 2019

Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.

Relativně vysokou odolnost vykazuje v těchto náročnějších časech automobilový segment průmyslové výroby. Ztráta dynamiky tuzemského průmyslu se promítá také do zaměstnanosti v něm. Pokles počtu zaměstnanců se prohlubuje po celý letošní rok. Naposledy ke srovnatelným poklesům docházelo v krizovém roce 2013, byť tehdy pokles nastával z již notně ponížené základny meziročního srovnání, zatímco v současnosti je míra nezaměstnanosti v ekonomice stále blízko svého více než dvacetiletého minima. Průmyslová výroba za celý letošní rok vykáže růst zhruba 0,5 procenta.

Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu trvá už takřka rok, neboť naposledy se zlepšovaly loni v listopadu. Příliš optimismu neposkytuje ani pohled k sousedům. V Německu se taktéž podmínky v průmyslu zhoršují po celý letošní rok, přičemž zhoršování je v zásadě měsíc od měsíce stále závažnější. Žádné světýlko naděje v německém tunelu nebliká.

V Česku je neblaze zasažen zejména automobilový segment průmyslu, kde se také nejvýrazněji ze všech průmyslových segmentů zhoršují podmínky zaměstnávání. V říjnu tak došlo k nejvýraznějšímu snížení pracovních sil za posledních takřka deset let, za celé období od listopadu 2009.

Vzhledem k tomu, že ekonomická situace ve světě se stále nezlepšuje, je třeba počítat s dalším slabým výkonem německého průmyslu, který bude nadále tíživě doléhat na průmysl český. Otázkou je, zda se ekonomické potíže průmyslu přelijí do dalších částí ekonomiky, třeba do sféry služeb, nebo zda se – obecněji – promítnou do snížení dynamiky spotřeby domácností. Právě spotřeba domácností je letos klíčovým tahounem celé české ekonomiky. Její stále poměrně solidní výkon pomáhá udržovat českou ekonomiku relativně odolnou vůči německému zpomalení. Při nelepšícím se stavu mezinárodní ekonomiky, zasažené zejména obchodní válkou USA a Číny, je třeba počítat s dalším zhoršováním podmínek v tuzemském průmyslu a od příštího roku s růstem celkové míry nezaměstnanosti v ČR.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře