#Lukáš Kovanda, Ph. D.

České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, Česká národní banka v červnu nakoupila 1,2 tuny zlata

13. července 2020
V posledním čtvrtstoletí ale Česko snížilo nejvýraznější podíl svých zlatých rezerv ze zemí EU.

Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Vyplývá to z data České národní banky a Mezinárodního měnového fondu. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí (viz graf níže).

Ze strany České národní banky jde o obrat v dosavadním způsobu diverzifikace devizových rezerv. Pořízení drahého kovu se totiž dosud vyhýbala. Na úmysl dokupovat zlato ovšem letos již upozornila, takže nejde o překvapivý krok.

Česko v posledních 25 letech prodalo ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z dat Mezinárodního měnového fondu.

Mezi červencem 1995 a květnem 2020 poklesly rezervy zlata v držení České republiky z 1,99 milionu troyských uncí na 0,25 milionu troyských uncí. Troyská unce odpovídá zhruba 31,1 gramu.

V uvedeném období se tedy hmotnost českého rezervního zlata snížila přibližně z 61,9 na 7,8 tuny. To odpovídá poklesu o 87,4 procenta (viz graf níže). Žádný jiný stát EU takto citelně své zlaté rezervy v daném období neredukoval. Druhého největšího podílu zlata se zbavilo Lucembursko, a to 76,4 procenta, třetím nejvýraznějším tempem pak své zlato prodávala Malta, jež zlatou rezervu snížila o 64,4 procenta.

Celkovou hmotnost svého rezervního zlata v daném období snížilo patnáct ze současných 27 zemí EU. Deset zemí své zlaté rezervy naopak navýšilo, dva státy zůstaly „na svém“. Jedním z nich je Chorvatsko, které jako jediná země EU žádné zlaté rezervy nemá.

Největší zlaté rezervy ze zemí EU mělo letos v květnu, za který MMF publikuje nejnovější data, Německo, a sice 3363 tun, následované Itálii a Francií s rezervami čítajícími 2452, resp. 2436 tun.

Cena zlata s okamžitým datem dodání se v uplynulém týdnu dostala na svojí nejvyšší úroveň od roku 2011. V roce 2011 přitom zlato dosáhlo svého absolutního cenového rekordu, když se 6. září toho roku prodávalo i za cenu převyšující 1921 dolarů za unci.

Troyská unce kovu se podle dat agentury Bloomberg tento týden ve středu prodávala i za více než 1818 dolarů, tedy nejdráže od 19. září 2011. Blízko svého mnohaletého maxima, 1807 dolarů za unci, se obchoduje i dnes ráno středoevropského času.

V uplynulém čtvrtstoletí zlato zdražilo o zhruba 370 procent. Před 25 lety, v polovině července 1995, stála troyská unce kovu 390 dolarů.

Česká republika, resp. Česká národní banka se podstatné části svého zlata zbavila v období od května 1997 do září 1998, kdy tuzemské státní zlaté rezervy klesly o zhruba 85 procent. Cena zlata se tehdy pohybovala prakticky na svém úplném dně za celé období posledních čtyřiceti let. Například v roce 1997 prodávala ČNB zlato za cenu 323 dolarů za unci.

Pokud by se tedy ČR svých uvedených 85 procent zlatých rezerv zbavila nikoli v letech 1997 až 1998, ale až nyní, mohla dosáhnout výnosu z prodeje kovu řádově o desítky miliard korun vyššího, a to i po zohlednění inflace, která od konce 90. letech nastala.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře