#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česká ekonomika loni zklamala, letos její růst může být kvůli koronaviru i výrazně nižší než dvouprocentní

3. března 2020

Česká ekonomika svým výkonem za celý rok 2019 zklamala. Vyplývá to z dnes zpřesněného odhadu ČSÚ, který se však může stále ještě změnit. V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů 1,8 procenta, což je desetinu procentního bodu příznivější výsledek, než jaký jí přisuzoval předběžný odhad z poloviny února. Je to také příznivější výsledek, než jaký ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali analytici oslovení v minulých dnech – tedy už po zveřejnění předběžného dohadu – agenturou Bloomberg.

Jedná se ovšem i tak o nejslabší čtvrtletní meziroční růst české ekonomiky od roku 2016. Slabý výsledek za loňské poslední čtvrtletí způsobuje, že horší celkový výsledek za rok 2019 je horší než ten původně očekávaný. Tuzemské hospodářství totiž i podle dnes zpřesněných čísel loni vzrostlo jen o 2,4 procenta, zatímco konsensus trhu počítal před zveřejněním předběžného odhadu s růstem za rok 2019 ve výši 2,5 procenta.

Na českou ekonomiku od poloviny loňska viditelněji doléhají problémy německého hospodářství a jeho průmyslu, které přetrvávají i letos. Tuzemský průmysl, jenž je na tom německém citelně závislý, například jako subdodavatel, zbrzdil loni od října do prosince celou českou ekonomiku. Zpracovatelský průmysl se propadl jak v porovnání se třetím loňským čtvrtletím, tak meziročně, přičemž jej stahovalo dolů zejména strojírenství.

Na průmysl poměrně úzce navázaný zahraniční obchod ČR rovněž ke konci roku 2019 vykazoval horší než očekávaná čísla a jeho útlum se taktéž promítl do ztráty růstové dynamiky celé české ekonomiky. Zahraniční poptávka po tuzemském zboží a službách totiž růst české ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí ovlivnila výrazně negativně.

V letošním roce je třeba kromě pokračujícího utlumeného výkonu průmyslu a zahraničního obchodu počítat s oslabením spotřeby, konkrétně výdajů domácností, která ještě loni celoročně i ve čtvrtém čtvrtletí ekonomiku jako celek do značné míry táhla, společně s investicemi a vládními výdaji. Spotřební apetýt Čechů se ovšem ve čtvrtém čtvrtletí promítl právě i do méně příznivého výkonu zahraničního obchodu, neboť dovoz – poháněný zčásti právě silnou spotřebou – na rozdíl od exportu mezičtvrtletně i meziročně rostl. Slábnoucí vývoz a sílící dovoz značí horšící se celkovou bilanci zahraničního obchodu ČR.

Příznivá dynamika investic ve čtvrtém čtvrtletí je příznivým úkazem. Firmy investovaly zejména ve stavebnictví, které meziročně přidalo více než tři procenta, a částečně tak kompenzovaly útlum průmyslu. Firmy ovšem také investovaly do nových strojů, aby tak kompenzovaly nedostatek vhodné pracovní síly či růst její ceny – mzdové náklady rostly ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o stále citelných 6,2 procenta. Nicméně i tak je třeba letos počítat s oslabením celoročního růstu HDP na úroveň 1,9 procenta. Při dalším šíření koronavirové nákazy bude růst bude ještě slabší.

Koruna nicméně na dnes zveřejněné výsledky reagovala bezprostředně mírným posílením. Zejména kvůli lepšímu než očekávanému výsledku za poslední loňské čtvrtletí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře