#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Češi ve velkém utrácí za mobily i lyže. Tuší však, že ty nejlepší časy už minuly

7. května 2019

Tuzemský maloobchod v březnu podal solidní výkon. Při zahrnutí motoristického segmentu rostl meziročně ve stálých cenách tempem 2,7 procenta. Překonal tak očekávání trhu, neboť analytici ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem jen ve výši 1,9 procenta.

Lze bez váhání říci, že v letošním prvním čtvrtletí tuzemský maloobchod navázal na svůj loňský celoroční výkon. V roce 2018 byl přitom maloobchod klíčovým tahounem celé tuzemské ekonomiky. Loni maloobchod po zahrnutí motoristického segmentu přidal meziročně ve stálých cenách 2,5 procenta. Bez zahrnutí motoristického segmentu pak reálně rostl tempem 4,8 procenta. Te je přesně tempo růstu, které meziročně reálně vykázal za celé letošní první čtvrtletí.

V březnu samotném rostl maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu tempem 4,3 procenta. Tento výsledek však deformují kalendářní vlivy. Loni připadly velikonoční svátky z velké části už na březen, zatímco letos až na duben. Převážná část velikonoční spotřeby, zejména nákupu potravin, tak byla loni uskutečněna ještě v březnu, kdežto letos právě až v dubnu. Maloobchod s potravinami tak letos v březnu vykázal nejhlubší meziroční propad od března roku 2014. Tento propad však bude kompenzován v letošních dubnových číslech, kde lze v potravinářském segmentu očekávat citelný růst, poháněný nejen kalendářním načasování Velikonoc, ale také znatelným meziročním mzdovým růstem.

Právě růst mezd je klíčovou hybnou silou působící neustávající růst maloobchodních tržeb. Češi výrazně navyšují své útraty například za elektroniku, mobilní telefony či počítače, jelikož v tomto segmentu byly v březnu tržby příslušných prodejců o více než desetinu vyšší než loni. Češi ve větší míře utrácí také třeba za rekreaci a příslušné vybavení, například lyže. Stále podstatnější část svých nákupů přitom uskutečňují on-line. Objem internetového prodeje vykazuje za březen opět zhruba pětinový meziroční nárůst.

Naopak popelkou zůstává motoristický segment. Tržby obchodníků v tomto segmentu v březnu meziročně poklesly. Automobilový segment v ČR totiž zasáhly přísnější emisní regulace Evropské komise tíživěji než EU jako celek. Když byly tyto regulace loni v září zavedeny, dynamika registrací nových osobních aut v ČR oslabila citelněji než v EU. A zůstává vůči situaci v EU na relativně slabé úrovni, nejslabší od roku 2009 (viz graf níže).

V průběhu letošního roku lze čekat spíše zpomalení dynamiky maloobchodních tržeb, pročež jejich výkon bez zahrnutí motoristického segmentu klesne pod úroveň čtyř procent. Za celý rok by měl činit 3,8 procenta. Důvodem je postupné zhoršování spotřebitelského sentimentu Čechů. Ti přes nadále rychlý růst mezd přece jenom pociťují, že vzestup jejich reálné kupní síly nebude tak znatelný jako loni. Vnímají, že inflace v březnu vykázala nejvyšší úroveň od roku 2012 a registrují také skutečnost, že ekonomika zpomaluje. Jejich opatrnost ohledně výdajů bude v nadcházejících měsících narůstat.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře