#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Češi v červenci s chutí utráceli, za auta i mobily. Z Německa však dnes přichází další špatné zprávy, které na ně brzy dolehnou

5. září 2019

Čeští spotřebitelé byli v červenci při chuti. Nakupovali opravdu s vervou, a to nejen typicky letní zboží či služby, jakou jsou zájezdy nebo letní oděvy. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu vzrostly meziročně o sedm procent, nejvýrazněji od ledna 2018. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů předpokládal růst o něco slabší, a sice „jen“ 6,7 procenta. Výsledek je ovšem „vylepšený“ tím, že letošní červenec měl hned o dva pracovní dny více než červenec loňský. I po očištění o rozdílný počet pracovních dní je však výsledek stále přesvědčivý, když tržby vykazují meziroční nárůst 4,6 procenta.

Po delší době si obstojně vedl také motoristický segment, který přidal meziročně 4,1 procenta, tedy nejvíce od loňského července. Tržbám loni v červenci ale pomohl blížící se přechod na novou emisní homologaci, platnou od loňského září, který přechodně zvýšil poptávku po vozech ještě se starou homologací. Takže letos se tržby srovnávaly s přechodně navýšenou základnou loňského července, což činí dobrý výsledek automobilového segmentu ještě cennějším – i při zohlednění zmíněné letošní „výhody“ dvou pracovních dní navíc.  Nejvyšší letošní meziroční nárůst tržeb zaznamenali v červenci také prodejci mobilních telefonů, počítačů a další elektroniky. Tržby jim rostly nejvýrazněji od loňského října. Druhý nejvyšší letošní nárůst tržeb zaznamenaly e-shopy.

Tuzemský spotřebitel tak stále do značné míry zůstává imunní vůči nepříznivému vývoji v zahraničí. Ten dnes zásadně dokumentuje právě zveřejněný propad německých továrních objednávek. Jejich objem se v porovnání se situací v červnu propadl o 2,7 procenta, ačkoli trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával pokles jen zhruba poloviční. Německému průmyslu škodí obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a s ní spjatá nejistota, ale také nejistota spjatá s děním kolem brexitu. Britský premiér Boris Johnson včera utrpěl v parlamentu další porážku, když dolní sněmovna zablokovala možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu, a neprosadil ani předčasné volby v polovině října, takže pravděpodobnost vystoupení Británie z EU k letošnímu 31. říjnu dále klesá a je nyní ani ne třetinová. Naděje však umírá poslední, bude dnes platit pro britského premiéra, který může ještě doufat, že horní sněmovna neposvětí včerejší zablokování tvrdého brexitu sněmovnou dolní.

Johnsonovo fiasko a možné další odložení brexitu znamená z i hlediska české ekonomiky a českého spotřebitele jistou úlevu, ovšem i tak je třeba počítat s tím, že zhoršující se podmínky na mezinárodních trzích českého spotřebitele již brzy doženou. A to navzdory tomu, že letos díky citelnému růstu mezd vzroste jeho kupní síla (nominální mzda očištěná o inflaci) o solidní zhruba čtyři procenta. Maloobchodní tržby za celý letošní rok vzrostou dle našeho předpokladu reálně o 4,4, v roce 2020 však už jen zhruba polovičním tempem. To proto, že vlivem nepříznivé situace ve světě příští rok citelně zpomalí růst mezd a v druhé polovině roku je třeba počítat i s jistým nárůstem míry nezaměstnanosti.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře