#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Češi platí své účty za elektřinu či vodu skoro nejspolehlivěji v EU, předčí je pouze Nizozemci. V Česku je tedy méně neplatičů než v Německu či Dánsku

21. ledna 2020
Češi platí své účty za energie stále spolehlivěji. Pouze 2,1 procenta tuzemských domácností v roce 2018 uváděla, že mají obtíže se včasnou platbou účtu za teplo, elektřinu, plyn či vodné a stočné. To je druhý nejnižší podíl v celé EU. Lépe jsou na tom už jen nizozemské domácnosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Eurostatu.

České domácnosti tedy vykazují lepší platební morálku, resp. naráží na méně finančních obtíží při vyrovnávání účtu za energie než dokonce i domácnosti švédské, rakouské, německé, lucemburské nebo dánské. Za zemí bývalého východního bloku české domácnosti vykazují suverénně nejlepší platební morálku. Druzí jsou totiž s velkým odstup Poláci. Ti už ovšem vykazují třikrát horší morálku v platbě za energie, jelikož podíl tamních domácností, které neplní své platební povinnosti včas, představuje 6,3 procenta. Na Slovensku se jedná o 7,9 procenta, a v Maďarsku dokonce o více než 11,1 procenta. Nejhůře je na tom v EU Bulharsko a Řecko, kde podíl problémových domácnosti přesahuje 30, resp. 35 procent.

Mezinárodně srovnatelná data Eurostatu tedy vykreslují Čechy jako mimořádně spolehlivé plátce svých dluhů. Pozitivní je přitom také to, že podíl domácnosti se špatnou platební morálkou, resp. finančními těžkostmi při plnění závazků v Česku od roku 2014 prakticky soustavně klesá. Předchozí nárůst, tj. nárůst před rokem 2014, způsobený dopady světové finanční krize a růstem nezaměstnanosti, byl ovšem celkem mírný. Takže ani v krizových letech nebyl překonán podíl problémových domácností z roku 2005, který je nejvyšší za celé období let 2005 až 2018 a odpovídá hodnotě 7,2 procenta. To v roce 2005 v rámci EU stačilo jen na desáté místo. Například Slovensko vykazovalo v roce 2005 jen nepatrně vyšší podíl problémových domácností, a sice 8,3 procenta.

Česko se tedy v tomto ukazateli dokázalo během třinácti let zlepšit v rámci EU hned o osm příček, což představuje výjimečně příznivý vývoj. Česko za něj vděčí létům prosperity a rekordně nízké nezaměstnanosti po roce 2014, ale také poměrně vhodně nastavenému systému sociálního zabezpečení, který účinně tlumí přirozeně vznikající nerovnosti ve společnosti. Česku ale pomáhají i specifické faktory typu vysokého podílu vlastnického bydlení či kulturně a historicky dané jisté zdráhavosti se zadlužovat, popř. v dluhu setrvávat.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře