#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Češi letos utratí za Vánoce o tisícovku více než loni

9. prosince 2018

České domácnosti utratí letos za dárky v průměru osmnáct procent svého měsíčního čistého příjmu, takzvaného disponibilního příjmu. Jedná se o příjem po zdanění a zároveň po přičtení případných sociálních transferů typu starobních důchodu či třeba sociálních dávek. V rámci mezinárodního srovnání tedy bude podíl výdajů Čechů za vánoční dárky vzhledem k jejich disponibilnímu příjmu mírně podprůměrný. Průměrná úroveň totiž činí devatenáct procent, jak plyne z letošního průzkumu společnosti Ferratum, jehož se zúčastnilo více než 23 tisíc spotřebitelů z devatenácti zemí světa.

Největší část svého měsíčního čistého příjmu utratí letos ze sledovaných zemí Mexičané, a sice 48 procent. Následují Brazilci (38 procent), Rumuni (29 procent), Bulhaři (25 procent) a Britové (23 procent). Vysoký podíl v zemích jako Mexiko či Brazílie je dán tím, že se jedná o ekonomicky méně vyspělé, takzvané rozvíjející se ekonomiky s nižším disponibilním příjmem na obyvatele v porovnání s vyspělými zeměmi. Přitom zároveň jak Mexiko, tak Brazílie vykazují vysoký podíl křesťanů na celkové populaci. V Mexiku se ke křesťanské víře hlásí zhruba 92 procent populace, zatímco v Brazílii devadesát procent. Zřetelně přitom v obou zemích dominuje katolictví. Obě země také obývá s výjimkou USA celosvětově vůbec nejvyšší absolutní počet křesťanů, zhruba 181 milionů v Brazílii a 108 milionů v Mexiku. Z toho je v Brazílii katolíků až 127 milionů, zatímco v Mexiku 99 milionů.

Vysoký podíl Bulharska či Rumunska plyne rovněž z jejich relativně nižšího příjmu na obyvatele v porovnání s ekonomicky nejvyspělejšími státy světa a zároveň z poměrně vysokého zastoupení stoupenců křesťanské víry, převážně pravoslavné. Britové pak vykazují ze sledovaných zemí vůbec nejvyšší absolutní výdaje za vánoční dárky. V letošním roce za ně podle dat společnosti Ferratum utratí 703 eur, tedy v přepočtu zhruba 18 200 korun. Pro srovnání, Češi vydají letos za dárky 284 eur, čili necelých 7400 korun. Nejčastěji přitom Češi plánují své blízké obdarovávat zimním oblečením a módou a hračkami a hrami.

Celkové vánoční výdaje Čechů – tedy kromě dárků také za stromeček, cukroví, alkohol či jídlo – se letos budou pohybovat kolem 11 tisíc korun na obyvatele. V souhrnu, za celou dospělou populaci České republiky, půjde o 96 miliard korun. Vánoce tak i letos potvrdí své postavení svátku, který je z hlediska obchodníků suverénně nejvýnosnější. Druhý v pořadí je s velkým odstupem Silvestr. Za potraviny, alkohol či případně pyrotechniku letos Češi utratí zhruba dva tisíce korun na obyvatele. Za celou dospělou populaci České republiky činí silvestrovské výdaje zhruba 17,5 miliardy korun. Třetí v pořadí jsou ze svátků v ČR Velikonoce. Průměrná útrata na obyvatele letos za velikonoční dárky, beránka, čokoládové zajíce či opět alkohol činila 1100 korun. To v souhrnu, za celou dospělou populaci ČR, představovalo 9,6 miliardy korun. Při Dušičkách, za věnce či svíčky, letos Češi utratili v průměru 140 korun za hlavu, tedy v souhrnu 1,2 miliardy korun za celou tuzemskou dospělou populaci.

Vrátíme-li se ke zmíněnému letošnímu šetření společnosti Ferratum, plyne z něj, že ve sledovaných devatenácti zemích včetně ČR utratí 43 procent oslovených za vánoční dárky stejně peněz jako loni. Ovšem 36 procent vydá letos méně než loni, zatímco 21 procent zase více než loni. Více než třetinový podíl domácností, které dají letos za vánoční dárky méně než loni, souvisí se ztrátou dynamiky celkového ekonomického růstu v řadě sledovaných zemí a s citelně rozkolísanějšími finančními trhy, které zvyšují spotřebitelskou nejistotu a snižují ochotu navyšovat zbytné výdaje právě typu vánočních dárků. Češi samotní však letos utratí za celé Vánoce více než loni. Zmíněná suma 11 tisíc korun je totiž o necelou tisícovku vyšší než odpovídající suma loňská.

Zdroj: Ferratum
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře