Ceny v průmyslu rostly v srpnu nad očekávání závratně, meziročním tempem 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993. Důvodem je zejména dramatické meziroční zdražení ropy na světových trzích, které vede k citelnému nárůstu cen pohonných hmot a dalších ropných produktů. Výrazně zdražují tak v průmyslu hojně využívané energie jako elektřina či plyn.
Dramaticky zdražují ale i další průmyslové materiály. Kovy zdražují meziročně o 26 procent, dřevo či papír bezmála o 25 procent.
Stěžejní příčinou růstu cen průmyslových materiálů je celosvětová výrobní a přepravní krize a související závažné zpřetrhání mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. V Evropě se závažně projevuje také dramatický růst cen energií, „energetický šok“. Například velkoobchodní cena zemního plynu stoupla v EU letos meziročně o zhruba 200 procent.
Historicky mimořádný nárůst cen průmyslových materiálů a výrobků se brzy postupně promítne do spotřebitelské inflace ještě výrazněji než doposud. Spotřebitelská inflace tak letos bude v meziročním pohledu atakovat pětiprocentní úroveň. Česká národní banka proti ní bude muset zakročit rázně pravděpodobně ještě tento měsíc, kdy by měla rozhodnout o navýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Půjde o nejvýraznější zvýšení základního úroku ČNB od roku 1997.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
