Někdo eurozóně v její stávající podobě věští smrt, jiní míní, že svoji krizi přečká. PROFIT se zeptal veličin světové ekonomie, jak to vidí oni a jak nahlížejí na vztah ČR k eurozóně.
Allan Meltzer Profesor ekonomie na Carnegie Mellonově univerzitě Vždy jsem europrojekt nahlížel jako dohodu mezi Francií a Německem. Ostatní přílišnou roli nehráli. Obě země toužily po vzájemném zafixování směnných kurzů, protože spolu velmi čile obchodují a pohyby kurzů marky a franku tento obchod narušovaly. Takže tato dohoda nynější krizi přečká, euro přežije. Je ale pravděpodobné, že některé jiné státy eurozónu opustí. Například Řekové. Nemají jinou možnost. Stávky a občanské bouře ještě budou masivní. Lidé prostě neradi vidí, když jsou jim reálné příjmy snižovány o 20 procent – což je v případě Řecka nutnost. Co se České republiky týče, je určitě dobře, že jednotnou měnu nepřijala. Má sice kurz měny víceméně zavěšený na euro, přitom však má stále možnost činit svá vlastní měnová rozhodnutí. To je dobře. A nyní je i ušetřena toho, aby coby člen eurozóny musela poskytovat záchranné peníze Řekům, Portugalcům a dalším.
David Marsh Finanční žurnalista a autor knih o euru Jednotlivé členské státy budou současnou eurozónu opouštět do značné míry nestejnorodě. První zemí, která ji opustí, bude Řecko. K tomu může dojít během několika měsíců. I Portugalsko podle mě nakonec odejde. Může ale uplynout třeba i pět let, než se tak stane. Rozpad stávající podoby eurozóny tudíž potrvá roky. Nebude to žádný „velký třesk“. Nově vzniklá měnová unie bude posléze odolnější a pružnější. Bude sestávat ze zemí, které jsou v poměrně vysoké míře hospodářsky sladěné s Německem – ze zemí, jež hospodaří s přebytkem běžného účtu, dodržují pravidla fiskálního chování a jsou umírněné ve svých výdajích. Stávající členské státy eurozóny si nyní nepřejí mezi sebe uspěchaně přijmout jakékoli země ze střední a východní Evropy. Mají plné ruce práce s krizí. Takže i pokud by Češi chtěli vstoupit, čemuž tak není, nešlo by to zrovna hladce.
Roland Vaubel Profesor ekonomie na univerzitě v Mannheimu Situace v Řecku jasně odhaluje nevýhody společné měnové politiky. Ty se vyjevují ale i v případě zemí, jako je Itálie, Španělsko, Portugalsko, a dokonce Francie. Nárůst mezd v těchto zemích byl po uvedení eura větší než v Německu. To znamená, že se stávají méně konkurenceschopné – trpí a nezaměstnanost roste. Potřebovaly by devalvovat měnu, což však kvůli sdílení eura nemohou. Česká republika – i přesto, že je to malá ekonomika – by neměla přijímat euro, dokud bude růst české produktivity rychlejší než ten v západní Evropě. Roste-li totiž v jedné skupině zemí produktivita rychleji než v druhé skupině, což je momentálně případ východní Evropy v porovnání s Evropou západní, po zavedení jedné měnové unie pro obě oblasti dojde k tomu, že ceny zboží budou v první skupině zemí – ve východní Evropě – růst mnohem rychleji než ceny zboží v druhé skupině, v západní Evropě.
Christopher Monckton Někdejší poradce britské premiérky Thatcherové Vývoj v nejbližší době bude poznamenán snahou evropské vládnoucí garnitury oddálit neodvratitelné, oddálit tak své vlastní ponížení. Europolitici se totiž evropské ideji odevzdali a jen neradi uvidí, jak celý projekt krachuje. Pokusí se proto nejprve utratit tolik peněz daňových poplatníků, kolik jen bude možné. Budou se snažit udržet povoz ještě chvíli v chodu, aby ujel několik dalších kilometrů. Čím déle však budou otálet s provedením zásadních reforem, tím nevyhnutelnější celkové zhroucení europrojektu bude. Nynější političtí vůdci Evropy naneštěstí nepochopili vážnost situace, kterou svou marnivostí a ješitností přiživili. Nevládnou ani potřebnými ekonomickými znalostmi. Nedovtípí se tak, jak docílit, aby se euro stalo vskutku zdravou měnou. Táhnou ten povoz po jediné cestě, kterou znají, a to je cesta vstříc jak diktatuře, tak katastrofě.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
