#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Brambory jsou nejdražší za skoro šest let, zřejmě dále zdraží. Rychlý růst cen ve výrobě je patrný nejen v zemědělství, ale i ve stavebnictví

16. ledna 2019

Bramborové saláty vyšly o nedávných Vánocích docela draho. Cena brambor byla v porovnání s prosincem 2017 o bezmála 52 procent vyšší. Kilogram konzumních brambor se v prosinci prodával průměrně za více než 20 korun, konkrétně 20,20 koruny. Ještě v listopadu přitom stál jen 15,60. A v prosinci 2017 ještě méně, pouze 14,40 koruny. Brambory jsou tak nejdražší od července 2013. Připomeňme, že například v říjnu 2014 se kilogram brambor prodával jen za 8,50 koruny. Právě citelné zdražení brambor přispělo v prosinci k výraznému, více než desetinovému zdražení rostlinné zemědělské výroby. Ještě výrazněji než brambory, meziročně o více než 77 procent, zdražovala čerstvá zelenina. Důvodem je loňské suché počasí v celé Evropě, které zapříčinilo slabou úrodu. V ČR byla loni sklizeň například právě brambor třetí nejhorší v historii sledování od roku 1920.

Výrobní ceny rostou nejen v zemědělství, ale také ve stavebnictví. Meziročně vylétly o více než čtyři procenta. Důvodem je rozmach stavebnictví, poháněný projekty financovanými z evropských peněz, na který sektor po hubených letech není kapacitně tak úplně připravený. To vytváří tlak na růst cen. Rostoucí tlak na ceny je patrný také v segmentu služeb, a to kvůli enormnímu růst mezd napříč ekonomikou. Naopak cenová dynamika zvolňuje v oblasti cen průmyslových, neboť na průmysl neblaze doléhá zpomalení německé ekonomiky. Ta loni rostla podle předběžných údajů nejpomaleji za posledních pět let a podmínky v německém průmyslu se zhoršují soustavně od začátku roku 2018. Zhoršování podmínek v tamním i českém průmyslu způsobuje oslabení cenových tlaků.

Česká národní banka tak bude aktuální data k výrobním cenám vnímat se smíšenými pocity. Efekty mzdového růstu jsou stále patrné, nicméně známky zpomalení – které je z povahy věci protiinflační – také. Letos proto přistoupí ke zvýšení sazeb jen dvakrát.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře