#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Bitcoin překonal hranici 10 tisíc dolarů za kus. Co za tím stojí?

23. června 2019

Cena bitcoinu, nejrozšířenější kryptoměny, po více patnácti měsících překonala psychologickou cenovou úroveň 10 tisíc dolarů za kus. V sobotu dopoledne se bitcoin prodává za necelých 10 700 dolarů, přičemž jeho cena ráno středoevropského času poskočila až takřka úrovni 11 tisíc dolarů. Naposledy se na podobných cenových úrovních bitcoin pohyboval počátkem března loňského roku.

Jeden bitcoin nyní v korunách vyjde na zhruba 240 tisíc, minulý týden to bylo zhruba 200 tisíc. Každý jeden bitcoin za posledních sedm dní přinesl svým majitelům výnos odpovídající přibližně 40 tisícům korun. Od počátku roku každý jeden bitcoin vynesl svému majiteli necelých 160 tisíc korun, jelikož tehdy se jeho cena pohybovala nad úrovní 80 tisíc korun. Každý majitel alespoň jednoho bitcoinu tedy díky zhodnocení bitcoinu registruje jenom na základě letošního zhodnocení tohoto jednoho kusu bitcoinu srovnatelný čistý měsíční výnos, jaký má v čistém pracovník, který v ČR pobírá mzdu na úrovni průměrné hrubé mzdy.

Cenu bitcoinu žene vzhůru několik faktorů. Prvním je prostý strach z toho, že daný investor nezachytí včas růstovou horečku podobnou té ze sklonku roku 2017. Tehdy se cena bitcoinu vyšplhala k úrovni až takřka 20 tisíc dolarů za kus. Následoval hluboký propad, nikdy však ne pod úroveň 3000 dolarů. Například analytici největší americké banky JP Morgan vypočítali, že bitcoin má nyní objektivní hodnotu zhruba 5000 dolarů. Z tohoto hlediska je v současnosti o více než 5000 dolarů nadhodnocený. Toto „nadhodnocení“ může být v příštích dnech a týdnech ještě mnohem markantnější.

Dalším faktorem v pozadí cenového růstu bitcoinu je zmenšení počtu nově vytěžených mincí, takzvaný halving, k němuž dojde v květnu 2020. Algoritmus bitcoinu totiž zajišťuje postupné zmenšování počtu nově vytěžených kusů bitcoinu tak, aby bylo garantováno, že maximální počet bitcoinů nikdy nepřesáhne úroveň 21 milionů kusů. Zhruba každé čtyři roky tak nastává zmíněný „halving“. K poslednímu došlo v červenci 2016. Předtím došlo k „halvingu“ v roce 2012. Každý „halving“ snižuje nabídku nových bitcoinů, což zákonitě představuje tlak na růst jejich ceny. S tím nyní trh kalkuluje, byť květen 2020 je ještě poměrně daleko.

Zdražování bitcoinu také pomáhá skutečnost, že o bitcoin a obecně kryptoměny se zajímají zavedení hráči konvenčního finančního světa, nebo dokonce technologičtí obři, jako je Facebook. Dva z největších amerických makléřů pro drobnou klientelu, společnosti TD Ameritrade a E*Trade údajně plánují spuštění platformy pro obchodování s kryptoměnami. To by zjednodušilo přístup řadových  investorů ke kryptoměnmám a dále je v jejich očích legitimizovalo. Dalšími zvučnými jmény zavedeného finančního světa, která chtějí umožnit či rozšířit nabídku obchodování s kryptoměnami, jsou společnosti jako Fidelity Investments nebo International Exchange. Druhá jmenovaná vlastní a provozuje několik burz včetně největší akciové burzy světa, té newyorské. International Exchange loni spustila přípravu projektu Bakkt, který by například měl umožnit směnu kryptoměn a konvenčních měn typu dolaru či eura.

Kapitolu samu pro sebe pak představuje konsorcium firem kolem Facebooku, které příští rok chystá uvést digitální měnu libra. V konsorciu jdou společnosti jako Visa či MasterCard. Libra by měla být navázána na konvenční měny typu dolaru či eura, ale v řadě aspektů bude vycházet z principu kryptoměn typu bitcoinu.

Bitcoinu nahrává třeba i silnější poptávka Číňanů po něm a jiných kryptoměnách. V době vyostřeného napětí v obchodních vztazích se čínská oficiální měna ocitá pod tlakem, oslabuje a hrozí je další citelně znehodnocení, což zvyšuje atraktivitu právě kryptoměn v očích Číňanů. Jako jakéhosi „záložního řešení“. Čína je díky tamnímu levnému uhlí a tedy levné elektřině světovou velmocí v těžbě bitcoinu.

Jak vidno, bitcoin a další kryptoměny nyní čelí růstu zájmu a poptávky jak ze strany drobných řadových investorů (kteří nechtějí propásnout další cenovou horečku a možnost snadného výnosu), tak i investorů institucionálních a zavedených (Facebook, International Exchange, Fidelity, E*Trade a další) a také Číňanů (kvůli obchodní válce). Poptávka po bitcoinu tedy stoupá, přičemž jeho nová nabídka od příštího roku kvůli „halvingu“ citelně klesne. Oba tyto vlivy působí na růst ceny bitcoinu, který může být závratný. Cena může překonat i dosavadní rekord z roku 2017, oněch takřka 20 tisíc dolarů za kus.

Všichni lidé, kteří své peníze vkládají do bitcoinu, by však měli vést v patrnosti, že se nejedná o investici v pravém smyslu slova, ba ani o spekulaci. Je to sázka, jako u rulety. Své peníze, které do bitcoinu vkládají, mohou královsky zhodnotit, lépe než prakticky jakýmkoli jiným způsobem, ale současně už je také nikdy v životě nemusí znova vidět. Žádný regulační orgán jejich „investici“ neochrání.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře