Cena nejrozšířenější světové kryptoměny, bitcoinu, během dnešního obchodování poskočila v korunovém vyjádření z úrovně necelých 460 tisíc až na více než 505 tisíc korun. Vyplývá to z údajů společností Morningstar a Coinbase. Poprvé v historii tak bitcoin prolomil psychologickou hranici půl milionu korun za kus.
Důvodem růstu ceny bitcoinu je nyní především mánie, která se strhla poté, co kryptoměna včera překonala psychologickou hranici 20 tisíc dolarů za kus. Rovněž poprvé v historii. Překonání této úrovně, která poměrně dlouho odolávala, upozadilo mezi investory připomínku na bitcoinovou bublinu sklonku roku 2017. Tehdy se cenový růst kryptoměny zastavil na úrovni necelých 20 tisíc dolarů. Následoval vleklý cenový útlum, přičemž na úroveň maxima z roku 2017 se cena kryptoměny vrátila opět až letos koncem listopadu.
Po včerejším prolomení hranice 20 tisíc dolarů bitcoin a kryptoměny obecně vážou intenzivněji pozornost médií i laické veřejnosti. Zesiluje fenomén strachu z nevyužité životní příležitosti ke snadnému zbohatnutí, takže do kryptoměny nyní enormně směřují zjevně i takzvané horké peníze, někdy také takzvané hloupé peníze. Jedná se o finanční prostředky spekulantů nebo naopak nepříliš zkušených investorů, kteří se snaží svézt na růstové vlně, čímž ji zesilují. Výsledkem je mánie, která má s fundamentálním vývojem máloco společného.
To ovšem neznamená, že samotný základ této mánie je nezdravý. Trvaleji cenovému růstu bitcoinu a některých dalších kryptoměn nahrává extrémně expanzivní politika centrálních bank a také zvýšený zájem institucionálních investorů, včetně známých jmen konvenčního finančního světa jako například společnosti PayPal.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
