Benzín v Česku zlevňuje, nafta zdražuje

Hrozí totiž celosvětový nedostatek právě nafty, jak dnes varuje list Wall Street Journal

Benzin u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu dál mírně zlevnil, nafta naopak lehce zdražila. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o sedm haléřů na 34,28 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 33,07 koruny za litr a byla o čtyři haléře dražší než před týdnem.

V příštím týdnu by měl benzín cenově stagnovat, nafta však zdraží, o 15 haléřů na litr.

Vývoj zejména ceny nafty je na první pohled zarážející. Mezi letošními 9. červnem a 9. červencem zdražila ropa Brent v přepočtu do korun totiž jen o 1,7 procenta. Motorová nafta u českých čerpacích stanic ovšem ve stejném období zdražila o více než korunu na litr, tedy o 3,2 procenta. Za výraznějším růstem koncové ceny nafty z části stojí navýšení marží čerpadlářů a dalších článků dodavatelského řetězce paliv, jimž nahrává tradičně vyšší poptávka prázdninové sezóny, ale z nichž někteří také využili jako záminky přechodného strmého růstu cen ropy v souvislosti s červnovým izraelsko-íránským konfliktem.

Důvodem je ovšem také vývoj na velkoobchodním trhu. Na komoditní burze v Rotterdamu totiž motorová nafta zdražila v uvedeném období v přepočtu do korun hned o nějakých dvanáct procent. V případě nafty se totiž projevuje obava z jejího globálního nedostatku, o níž dnes referuje i list Wall Street Journal.

Vývoj na globálním trhu s naftou paradoxně kontrastuje s vývojem na trhu s ropou. Zatímco v případě ropy hrozí globální převis nabídky nad poptávkou, světové zásoby nafty jsou na mnohaletém minimu pro tuto část roku. Nafta se využívá jako pohonná hmota, ale též coby palivo k vytápění – jde o takzvanou topnou naftu. Příbuzné topné oleje slouží k vytápění zhruba desetiny evropských domácností.

S odstřižením Evropy od ruských dodávek je starý kontinent závislejší než kdy jindy – už z jedné třetiny – na dodávkách nafty z USA. V USA ovšem byly v zimě rafinační marže v případě nafty poměrně nízké, takže producenti její výrobu škrtili – evropští odběratelé si za ni tedy nyní musí připlatit. Situaci zhoršuje fakt, že západní sankce proti Rusku připravily globální trh, zejména pak opět Evropu, o podstatnou část dodávek ruské těžké ropy, kterou zpracovatelé při výrobě nafty preferují. Lehčí druhy ropy se spíše hodí pro výrobu benzínu.

Nyní jsou sice rafinační marže v případě nafty logicky vyšší, jenže z důvodu sezónnosti se producenti soustředí spíše na výrobu benzínu. K produkci nafty svoji pozornost obrátí až po létě, s nástupem topné sezóny. Což ovšem její stávající nedostatek zhoršuje a vede k obavám nejen z vysokých cen dieselového pohonu, ale právě i zimního vytápění.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin