#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Apple i bitcoin padá. No a co

1. prosince 2018

Burzovní propad technologických titulů či kryptoměn vůbec nemusí signalizovat nějakou hlubší, vleklou ekonomickou krizi, ale prostě jen návrat zdravého rozumu a trpělivé rozvahy.

Donedávna to byli miláčci finančních trhů. Dnes těžce krvácí. Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Alphabet, mateřská společnost Googlu. Technologické ikony, označované akronymem FAANG, čelí mohutnému výprodeji svých akcií. Od července se jich investoři zbavují tak masivně, že ikonická pětice přišla o více než bilion dolarů své tržní hodnoty. Tržní hodnota není nic jiného než počet akcií násobený jejich cenou. Více než bilion dolarů, to je suma, za niž by bylo možné financovat výdaje českého státního rozpočtu takřka šestnáct let (pokud by tedy po dobu těch skoro šestnácti let setrvávaly na úrovni roku 2019).

Co se to děje, že se investoři jen za pár měsíců zbavili svých podílů ve firmách FAANG v objemu odpovídajícím českým rozpočtům na dlouhá léta dopředu? Každá z technologických superznaček prochází těžkostmi, jež jsou do značné míry specifické. Třeba Apple, jehož akcie se propadají teprve od začátku října, se potýká s poměrně slabou poptávkou po svých produktech v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích. Zákazníky také nijak neoslnil nový model iPhonu, iPhone XR. Poměr cena/výkon, přesněji cena/počet nových vychytávek, zákazníky zklamal. Facebook, jehož akcie klesají už od července, čelí postupnému nasycování trhu, zvýšeným regulatorním nárokům, jako je GDPR, a určité ztrátě důvěry, způsobené kauzami typu Cambridge Analytica.

Padá měna, něco si přej 

Přes popsaná specifika lze ovšem hledat i určitý jednotící příběh, který leží v pozadí propadu technologických titulů. Vždyť ten propad se netýká pouze akcií FAANG. Například akcie výrobce grafických procesorů NVIDIA spadly od začátku října o skoro padesát procent.  Padají také kryptoměny v čele s bitcoinem, jehož cena se po „výplachu“ předminulého týdne ocitla nejníže za poslední více než rok. Právě propad kryptoměn prohlubuje pokles akcií firem jako NVIDIA, jelikož grafické procesory se používají pro těžbu kryptoměn.

Kryptoměny jsou kapitola sama pro sebe. Teď zažívají opak toho, co před rokem. Prostě přepjatě bujarou až bezbřeze euforickou náladu kolem bitcoinu & spol. vystřídal hluboký pesimismus a potemnělá rezignovanost. Žádný z těchto pocitů nemá opodstatnění v realitě a trh může svojí rovnovážnou, „objektivní“ cenu najít teprve tehdy, až nerealistické dojmy a očekávání čas odplaví.

Z trhu nyní v panickém výprodeji mizí „hejlové“; lidé, kteří kryptoměnám nikdy tak úplně nevěřili a/nebo nerozuměli a vkládali do nich peníze víceméně hlavně proto, aby bezpracně vydělali na euforické vlně nebo aby se zbavili tísnivého pocitu, že jim cosi uniká. Jsme stále teprve ve fázi, kdy se testuje skutečná přínosnost bitcoinu a dalších kryptoměn. Pořád nelze vyloučit, že za rok bude bitcoin stát třeba opět 20 tisíc dolarů. Stejně jako loni v prosinci, když takřka 20 tisíc dolarů stál, nešlo vyloučit, že zase rychle spadne na nulu. Což ovšem stále nelze vyloučit ani dnes.

Naznačeným jednotícím příběhem, jenž stojí za odklonem investorů od technologií, ale i kryptoměn, je střízlivění ze zbožné víry v rychlý rozvoj – a v rychlý přenos do praxe – umělé inteligence, strojového učení či kryptoplatebního systému, zcela zbaveného dohledu vlády či centrální banky. Budoucnost prostě nadále přeceňujeme. Jako už před léty, v roce 1994, kdy autor těchto řádků navštívil na pražském Výstavišti veletrh věnovaný výpočetní technice (jak se tehdy říkalo). Hned u vchodu se tam na malém pódiu jistý mladý muž předváděl s brýlemi na virtuální realitu. Jeho trhavé pohyby naznačovaly, že je snad fakt naplno pohlcen jiným světem. Velká věc! Zdálo se, že nejpozději do roku 2000 už všichni budeme do virtuální reality naplno vnořeni právě jako on. Místo toho v roce 2000 kolosálně splaskla technologická bublina a k virtuální realitě se znatelněji vracíme až dnes, po čtvrtstoletí.

Střízlivění z technooptimismu 

Ke všem sloganům, které avizují budoucnost, aniž by tu ještě byla, proto buďme zdravě skeptičtí. Ať už jde o umělou inteligenci, strojové učení nebo kryptoměny. A takový koncept „Průmysl 4.0“, to je už jen prázdný marketingový pojem, pouze další záminka k přerozdělování a k zajištění bezpracného finančního příjmu pro ty, kdo v tom „umí chodit“ a mají ty správné kamarády. Jisté střízlivění z technooptimismu uplynulé doby, jehož jsme právě na světových burzách svědky, může být přechodné, ale může také nabýt trvalejší podoby. V tuto chvíli trh zjevně sází na to druhé, pročež propad technologických aktiv pokračuje.

Tituly FAANG a ztráta víry v technologické možnosti blízké doby zkrátka stahují dolů burzy po celém světě. Natolik významnou jejich součástí totiž již technologické tituly jsou. Významnější než kdykoli v minulosti. A v nadcházející době jejich význam dále poroste. Jen prostě ne tak rychle, jak si mnozí vysnili. Burzovní propad technologických titulů či kryptoměn tedy nakonec vůbec nemusí signalizovat nějakou hlubší, vleklou ekonomickou krizi, ale prostě jen návrat zdravého rozumu a trpělivé rozvahy.

Vyšlo v Mladé frontě Dnes.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře