Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí podle své aktuální prognózy počítá s letošním propadem ekonomiky ČR o 6,6 procenta. Trh však podle pravidelného šetření České národní banky mezi analytiky počítá letos v konsensu s propadem o 7,2 procenta. Česká národní banka pak dokonce prognózuje pokles o 8,2 procenta. Pro příští rok pak ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky, a to o 3,9 procenta. Trh je v tomto případě optimističtější, jelikož předpokládá růst tempem pěti procent. Zato ČNB je opět pesimističtější než ministerstvo, neboť pro rok 2021 prognózuje růst jen 3,5 procenta.
Nelze tedy rozhodně vyloučit, že ministerstvo financí bude muset svůj odhad zejména letošního výkonu tuzemské ekonomiky přehodnotit směrem dolů. To by pochopitelně umocnilo i tlak na veřejné finance.
Pro rok 2021 pak Česká národní banka počítá s deficitem celkových veřejných rozpočtů v objemu 249 miliard. Trh prognózuje schodek nepatrně vyšší, zhruba 255 miliard. Jenže tyto odhady nezahrnují například právě dopad zrušení superhrubé mzdy.
Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by tento výpadek odpovídal 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zajistilo zrušení superhrubé mzdy, by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy 77 miliard korun.
Sečteno, podtrženo realističtější počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun.
Ovšem na státní rozpočet budou připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení superhrubé mzdy, tedy zhruba 51 miliard. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty místních samospráv. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého mírného přebytku do schodku. Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 může mnohem spíše pohybovat kolem úrovně 320 miliard. To je zhruba 2,75krát vyšší údaj než oněch 116 miliard, s nímž nyní pracuje ministerstvo financí.
Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nucena pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem 350 miliard. To je zhruba třikrát vyšší údaj, než jaký nyní ministerstvo prezentuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
