Dnešek přinesl z hlediska hospodaření státu hned dvě zásadní špatné zprávy. Vlastně tři.
Zaprvé, společnost ČEZ, jejímž většinovým, takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem stát je, zaskočila trh nízkým návrhem dividendy. Společnost chce akcionářům rozdělit ze svého zisku pouze 24 korun na jednu akcii. Naposledy nižší dividendu vyplácela v roce 2007, kdy činila dvacet korun na akcii. V roce 2010 činila dividenda 53 korun na akcii a od té doby se postupně snižuje právě až na dnes navrženou, ani ne poloviční úroveň. Stát by měl na základě dnešního návrhu dostat z ČEZ pouze něco málo přes devět miliard korun. Loni přitom inkasoval takřka o tři a půl miliardy více, když mu ČEZ poslal 12,4 miliardy korun. Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně o více než deset procent. Další zdražování přitom přijde už letos a v dalších letech.
Aby toho pro státní kasu nebylo málo nepříznivého, bude na základě dnes zveřejněných informací muset „záplatovat“ Českou poštu, tedy opět podnik v jeho vlastnictví. Loni poprvé v historii totiž Česká pošta vykázala ztrátu, a sice hned 275 milionů korun. Skutečná provozní ztráta je ale ještě vyšší, činí před miliardu. Předloni její čistý zisk poprvé v historii, která se píše od roku 1993, klesl pod 100 milionů korun, a to na 91 milionů.
Přitom třeba v roce 1998 státní podnik Česká pošta vykázal zisk před zdaněním ve výši 1,2 miliardy korun. Jenže to bylo ještě stále v éře koresponďáků, pohlednic a složenek, před masivním nástupem internetu, e-mailů, mobilních telefonů a sociálních sítí. Není to ovšem tak, že by nová doba poštovním službám vůbec nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat. Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z více než tří tisíc poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček. Ten je stanoven tak, aby byla zaručena elementární dostupnost poštovních služeb v jakémkoli koutě republiky.
Stát však dnes nepotěšily nejen ČEZ a Česká pošta, ale dokonce ani Mezinárodní měnový fond. Nově prognózuje pro letošek české ekonomice růst pouze ve výši 2,5 procenta. Minulý měsíc přitom ještě MMF české ekonomice predikoval růst 2,9 procenta (což však už tehdy bylo nahlíženo jako tuze optimistický odhad). Ministerstvo financí přitom rozpočet na letošek sestavovalo za předpokladu více než tříprocentního ekonomického růstu. Tento předpoklad se prakticky jistě nenaplní.
To znamená, že Česko zaznamená nečekaný výpadek příjmů, který jen umocní nečekaně nízká dividenda ČEZ či nutnost „záplatovat“ Českou poštu. Ano, jsou to „jen“ jednotky miliard, ale ty se sčítají s dalšími a v kontextu stále se zhoršujícího ekonomického výhledu dostávají státní kasu pod nepříjemný tlak. Vláda pak musí hledat další zdroje, například v podobě vyšší daně z tvrdého alkoholu, tabáku či hazardu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
