Dnešní pád cen ropy na více než roční minimum zlevní pohonné hmoty v ČR, ale souvisí také z poklesem burz ve světě i u nás. V tomto komentáři odpovím na tyto otázky:
Jak se propad cen ropy projeví na pražské burze?
Za kolik se benzín a nafta budou po pádu cen ropy prodávat v ČR letos a příští rok?
Jak jsme na tom v porovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy?
Cena ropy na světových trzích se dále znatelně propadá, nejvýrazněji od roku 2014. Na londýnské burze cena ropy Brent dnes klesla pod hranici 60 dolarů za barel, nejníže od října 2017. Ještě začátkem minulého měsíce se přitom barel ropy Brent prodával za cenu o více než 27 dolarů vyšší. Propad cen ropy do jisté míry souvisí s obecným výprodejem na akciových trzích. Není úplně náhodné, že na svá minima se v uplynulých dvou cyklických fázích propadly jak ropa, tak akcie ve stejný časový okamžik. Platí to sice zejména pro americké akcie a pro srovnání vývoje cen ropy Brent a klíčového ukazatele amerických akcií, indexu Standard & Poor’s 500 (viz svrchní graf). Do jisté míry lze podobné rysy vysledovat i ve vývoji cen ropy a ukazatele českého akciového trhu PX (viz spodní graf). Lze usuzovat, že pokud setrvají ceny ropy nyní níže delší dobu, dojde ke znatelnému poklesu také v případě českých akcií jakožto celku.
Do prvního prosincového týdne čekejme další pokles cen. Rychlejší bude opět u benzínu než nafty, takže nůžky mezi cenou nafty a benzínu se dále rozevřou. V tuto chvíli jsou nejvíce rozevřené za celé období od března 2015, konkrétně o 27 haléřů na litr. Prosincový vývoj bude značně odvislý od výsledku argentinského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na přelomu listopadu a prosince. Pokud trhy získají pocit, že oba politici chtějí citelně zmírnit současné obchodní napětí mezi oběma ekonomickými velmocemi, ropa získá impuls pro svůj cenový růst. Další impuls by pak mohlo přinést vídeňské zasedání OPEC a dalších významných těžařů včetně Ruska, konané 6. prosince. Růst by nastal tehdy, jestliže by se na tomto jednání dohodlo snížení těžby, což rozhodně vyloučit. V základním scénáři předpokládáme, že cena ropy Brent se v prosinci stabilizuje v pásmu od 70 do 75 dolarů za barel. Benzín by tak ke konci roku měl stát 32,80 koruny za litr a nafta 33,20 korun za litr.
Rozevírání nůžek mezi cenou nafty a cenou benzínu je dáno začátkem topné sezóny, kdy stoupá poptávka po topné naftě užívané k produkci tepla. Topná sezóna se však pochopitelně opakuje každou zimu, zatímco například v uplynulých svou zimách jsme nebyli svědky růstu cen nafty nad úroveň cen benzínu. To proto, že letos do situace vstupují ještě další faktory, kterým je zvláště cena petrolejové frakce, jež se do nafty přidává za účelem dosažení předepsané kvality. Tato frakce je letos dražší než v uplynulých letech. Nafta bude dražší než benzín nejspíše do března 2019, záleží ovšem také na vydatnosti letošní zimy. Tuhá zima podpoří poptávku po topné naftě, což by mohlo udržet naftu na vyšší cenové úrovni, než je benzín, až do dubna 2019. Mírná zima naopak povede k tomu, že nafta své „zimní kralování“ ukončí již v únoru.
Většina zemí západní Evropy má dražší pohonné hmoty než ČR, některé ze zemí východní Evropy zase levnější. Ale pozor, třeba Slovensko má vyšší ceny. Polsko pak zpravidla nižší. Rakousko a hlavně Německo jsou dražší, Maďarsko někdy levnější jindy dražší. Jedná se ale o průměry. Rozhodně nelze vyloučit, že řidič natrefí na docela opačnou situaci, a to třeba hned v příhraničí, které bývá z hlediska cen pohonných hmot specifickou oblastí.
Jak se budou cen pohonných hmot vyvíjet v roce 2019? Tržní konsensus počítá s cenou ropy Brent pohybující se v roce 2019 v pásmu od 75 do 80 dolarů za barel. Dolar už nebude posilovat tolik jako letos. Naopak, koruna část svých letošních ztrát vůči němu umaže. Benzín by se tak měl pohybovat v cenovém rozpětí od 32,50 do 33 korun za litr, zatímco nafta v pásmu od 31,75 do 32,25.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
