Akcie společnosti ČEZ při začátku dnešního obchodování na pražské burze posílily o 3,8 procenta, nejvíce za poslední takřka čtyři měsíce. Zobchodovaný objem akcií ČEZ je přitom pětinásobný v porovnání s průměrem této části obchodního dne.
Důvodem citelného růstu ceny akcií ČEZ i zobchodovaného množství je páteční překvapivý krok ministerstva financí. To před víkendem, už po zavření burzy, zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A páteční raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovořila stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před páteční 17. hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Valná hromada, která o výši dividendy rozhodne, se koná přesně za týden, 26. června.
Překvapivý protinávrh ministerstva financí, pokud jej valná hromada schválí, by znamenal, že se mezi akcionáře ČEZ rozdělí celých 100 procent upraveného čistého zisku podniku za rok 2022. Návrh znějící na 117 korun na akcii předpokládá rozdělení pouze 80 procent zisku. Podniku by tak při vyšší dividendě zbylo méně peněz z nerozděleného zisku, například na investice.
Pokud by nakonec valná hromada souhlasila s návrhem státu a dividenda by skutečně činila 145 korun, půjde nominálně o bezmála třikrát vyšší dividendu, než je ta dosud historicky nejvyšší. Tu ČEZ akcionářům vyplácel v roce 2010 a činila 53 korun na akcii. Dnes lze očekávat celodenně výrazný růst akcií ČEZ, jež nakonec může přesáhnout i pět procent, což ovšem bude záviset i na síle dalších vlivů. Záměr říci si o vyšší dividendu je totiž sám o sobě jednoznačně pozitivní zprávou pro cenový vývoj dané akcie a pro všechny akcionáře, včetně minoritních držitelů akcií z řad široké veřejnosti. Právě proto je dnes o akcii na burze enormní zájem.
Jestliže bude tedy dividenda opravdu činit 145 korun na akcii, stát coby zhruba 70procentní vlastník ČEZ získá přes 54 miliard korun, a to místo necelých 44 miliard, které získá při výplatě dividendy 117 korun za akcii. Navíc stát může počítat s vyšším inkasem z patnáctiprocentní srážkové daně z dividend minoritních akcionářů. Ta by měla dohromady vynést zhruba 3,5 miliardy při dividendě 145 korun na akcii, namísto 2,8 miliardy, které státu vynese při dividendě 117 korun na akcii. Celkově si tak státní rozpočet případnou vyšší dividendou polepší o zhruba jedenáct miliard korun.
Ministerstvo financí se snaží z ČEZ vytáhnout více peněz na dividendě, neboť se mu bortí plán letošního inkasa daní z mimořádných zisků a z mimořádných odvodů výrobců elektřiny. Už v těchto dnech podle všeho ministerstvo financí vyčerpalo celý „povolený“ schodek, který mu legislativa umožňuje. Ten pro letošek činí 295 miliard korun. I s případnými jedenácti miliardami korun navíc z vyšší dividendy ČEZ tak ministerstvo financí bude s největší pravděpodobností nuceno novelizovat rozpočtový zákon a novou úroveň maximálního schodku stanovit nad hodnotu 300 miliard korun, nejspíše poblíž hodnoty 350 miliard.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj... více
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
